Je křesťanství polyteistické?

Dobrý den,
kvůli své dlouholeté praxi v oblasti okultismu jsem se lehce setkal s některými formami náboženství, byť jsem tomu věnoval pozornost jen jak jsem potřeboval.
....
Nyní jsem při bližším studiu vyrozuměl, že křesťanské kulty jsou jakousi obdobou náboženství vúdú a sdílejí s ním velmi mnoho společných prvků a zdá se mi, že oba proudy se liší jen názvem a ideologie podobná. Např. jedná se o polyteistické náboženství, které uctívá trojici nejvyšších božstev, otce, syna a ducha svatého, což bylo vyobrazováno podobně jako bůh Triglav, atd ...
...
Dále by mě velice zajímalo, zda-li jsou v jednotlivých křesťanských chrámech uctívána všechna božstva nebo jsou chrámy zasvěcené jen určitým bohům? A jak přesně probíhají křesťanské náboženské obřady, co si musí člověk s sebou vzít? Slyšel jsem, že kněží údajně napodobují svým oděvem ženy...
...
Budu vděčný za jakoukoliv pomoc a zodpovězení otázek.

Pokusím se velice zjednodušujícím způsobem prezentovat víru křesťanů, zvláště římskokatolické církve, jejímž jsem členem.

Křesťanství je ve světě religionistiky monoteistickým náboženstvím. Křesťané věří v jednoho jediného Boha, Stvořitele. Bůh je principem všeho stvoření, je aktivně přítomen v každém okamžiku dějin a prostoru. Mohli bychom říci, že celé stvoření včetně lidské svobody je uvnitř Boha a ne někde mimo něj.

Křesťanství má své kořeny v judaismu. důkazem může být skutečnost, že křesťané sdílejí čtyři pětiny svých posvátných spisů (Starý zákon v Bibli) s posvátnými spisy židů. Rovněž se ve svém monoteismu shodují s muslimy.

Od židů křesťany odlišuje osoba Ježíše Krista. Křesťané věří, že to je tzv. bohočlověk. Zjevil lidem Boží jednotu v různosti. Abyste rozuměl, křesťané věří v Boží trojjedinost. Tento termín je důležitý pro pochopení křesťanského monoteismu, pro názornost bych vám nabídl obraz trojlístku nebo třech osob držících se za ruce: jsou tři, však jeden. Nechce se mi zabíhat do nějakých hlubších teologických výkladů, zdá se mi, že by to mohlo pro začátek stačit. Ještě jsem se nezmínil o třetí osobě z Trojice. Je jí Duch Svatý. Křesťané ji označují jako někoho, kdo se zcela dává, jako Lásku – osobu. Tři osoby Trojice jsou si rovny, jedna druhé se zcela odevzdávají a jedna od druhé vše přijímá. Jednotlivé osoby nejsou jen třemi rozdílnými projevy Boha. Více bych to prozatím také nerozváděl.

Jak jsem již uvedl výše, Bůh stvořil vše. Ačkoli v dvoutisíciletých dějinách křesťanství byly pokusy vnést do základní nauky dualismus, nikdy nebyl oficiálně přijat. Jediným principem všeho je Bůh a ten je dobrý. I zlo je stvořeno, má svůj význam, ale jen dočasný.

Křesťané věří a poznávají, že kromě lidí, Bůh stvořil ještě tzv. anděly – posly. Jedná se o svobodné duchové bytosti. Od jejich svobody a svobodného rozhodnutí přijmout svou služebnou přirozenost se také v židokřesťanské teologii odvozuje existence zla. Ale o tom třeba jindy.

Člověk je Bohem stvořený jako svobodná bytost, ze svého svobodného rozhodnutí se může stát Božím partnerem, může s ním uzavřít smlouvu. Víra, jak ji chápou křesťané, je vztahem, který se uskutečňuje modlitbou. Cílem lidského života je jednota s Bohem, ale ne ve smyslu rozplynutí se v nějakém moři nirvány, ale jednota ve smyslu společenství. Toto společenství se nazývá nebe, Boží království, Nový Jeruzalém, ráj …

Křesťanská víra nevede k individualismu, ale sdružuje všechny lidi bez rozdílu. Základní „zákony“, které křesťané ctí jsou: „Co chceš (nechceš), aby druzí dělali tobě, dělej (nedělej) ty jim.“ „Miluj Boha nadevše, a druhého člověka jako sebe.“ „Všecko zkoumejte, dobrého se držte, zlého se chraňte v každé podobě.“

Společenství křesťanů se nazývá církev. Je to společenství mající svou hierarchii. Zodpovědní za srozumitelnost a čistotu víry jsou zodpovědní biskupové, kteří a jáhnové, ale spoluzodpovědnost za uskutečňování víry v konkrétních všednodenních činnostech mají všichni bez rozdílu.

Křesťanem se může stát prakticky kdokoliv a to tak, že pozná a uvěří, že Ježíš Kristus se pro něho stal „cestou, pravdou a životem“. Viditelným znamením vstupu je pak křest.

Asi neznámějším projevem křesťanského kultu je mše. Jedná se o rituální hostinu, která aktualizuje poslední večeři Ježíše se svými učedníky před tím, než jej ukřižovali. Je pravdou, že na oltářním stole je postavena miska s chlebem a kalich s vínem, ale to jen opravdu v symbolické podobě. Žádná bezuzdnost se nekoná. Oděv kněží, který oblékají při mši neodvozuje svůj původ od ženských šatů, ale z oděvů antického Říma. Není nějakým skrytým projevem transexuality ani evokační magie. Myslím, že hledat v tom něco víc, je honění se za větrem.

Další dotaz byl na chrámy a takzvané svaté, které označujete za další bohy. Jak jsem rozepisoval výše, život každého člověka ústí do věčného společenství s Bohem. Smrt je definitivní tečkou za životem člověka, křesťané nevěří v reinkarnaci. Člověk žije, ale trochu jinak, než na zemi. Vztahy se zemřelými se netrhají, jen proměňují. Církev je jedno společenství. Během staletí zodpovědní za víru rozpoznali, že někteří věřící mají následováníhodnou vlastnost a že byli nepochybně přijati do společenství s Bohem. Těmto lidem, hodným následování, udělili titul „svatý“. Jsou pak považováni za určité patrony, průvodce, pomocníky, povzbuditele žijících věřících. Jejich funkce je přímluvná. Nejsou bohy, ale zůstávají lidmi, kteří i nadále inspirují, pomáhají, chrání. Jejich jména zdobí některé chrámy podobně jako v civilním světě existuje označení například „Strakova akademie“ nebo „Janáčkovo divadlo“. Vztah k nim je tedy trochu jiného charakteru než k samotnému Bohu.

Když si pročítám svou odpověď a očima prohledávám váš dopis, tak si říkám, že jsem sklouznul k přílišné akademičnosti. Přijměte proto závěrem určité resumé:

Považuji křesťanství za velice jednoduché náboženství. Víra křesťana je vztahem mezi ním a Bohem, který je nazýván Otcem, který je dobrý, láskyhodný. Víra se uskutečňuje modlitbou a pak skutky lásky druhým. Víra křesťanů by se dala označit slovy jakými jsou například vděčnost, radost, mírnost či střídmost, věrnost, svoboda, ohleduplnost, úsilí o smíření, společenství. Křesťanem se může stát kdokoliv, kdo pozná kým je Ježíš Kristus a prostřednictvím křtu. Víra společenství křesťanů (církve) není nějakým únikem z reality, ale naopak její naplnění. Cílem je společenství s Bohem, řekněme je návratem domů.

Jako internetové rozcestníky bych uvedl www.vira.cz, www.cirkev.cz, www.ikarmel.cz.

Kategorie otázky: Křesťanství