E-mailový přítel

Dobrý den,
chtěla bych vás poprosit o radu. Víc než před rokem jsem se seznámila přes internet prostřednictvím seznamky ... s jedním moc dobrým přítelem. Oba dva jsme věřící a dobře jsme si rozuměli. Máme i na hodně věcí stejný názor. Ještě nikdy jsme se ale nesetkali osobně. Pouze jsme si vyměnili fotografie.

Byli jsme v častém kontaktu přes e-maily a přes ICQ, ale teď se kontakt mezi námi nějak začal ztrácet, a to z jeho strany. Nevím, co se stalo. Nepohádali jsme se, jako ostatně ještě nikdy. Možná to bude znít divně a vypadat nepochopitelně, ale cítím, že jsem se do tohoto přítele zamilovala. Hrozně mi chybí.

Moc si přeju, aby se to všechno krásné vrátilo zpátky a přerostlo to v trvalý vztah. Ráda bych mu dala nějak najevo, jak je pro mě důležitý, ale nevím jak a asi už k tomu nemám ani odvahu, nechci se vnucovat. Cítím však, že toto je ten pravý člověk, se kterým bych chtěla v budoucnu založit i rodinu. Už jsem měla v minulosti jeden vztah, ale když to teď srovnám, nikdy, ani po rozchodu jsem necítila takovou bolest a lítost jako teď. Snažím se za nás aspoň modlit, ale místo útěchy mě modlitba spíš častěji rozpláče. Asi i proto, že mám obavu, jestli to nebyla třeba Boží vůle, abychom se rozešli. Jak to poznám, jestli se třeba nemodlím zbytečně nebo nevhodně? Třeba má se mnou Bůh jiné plány..
Děkuji za odpověď

Milá...,
je opravdu bolestné, když se vzdálí člověk, kterého má ten druhý rád. Tak jak to popisujete, v sobě teď máte zmatek a nerozumíte dobře tomu, co se stalo a zároveň je ve vás touha, aby to pěkné bylo zpět.

Dovolte prosím, abych vám dala zpětnou vazbu k tomu, co zde čtu. Asi vás nepřekvapí, když jako první vyjádřím obavy nad pouze emailovou komunikací. Kromě možnosti zneužití, kdy na druhé straně sedí někdo zcela jiný, než za koho se vydává a jen se dobře baví – to v tom lepším případě (doufám, že toto není váš případ) – skýtá většinou mailová komunikace ještě jeden zádrhel. A to ten, že i když je na druhé straně slušný člověk s touhou se s vámi poctivě seznámit, při nejlepší vůli nemůže přes mail vydat pravdivý obraz o sobě. Už jen to, že když člověk začne psát - nutí ho to, aby myšlenky, názor stylizoval do nějaké podoby a pak není autentický jako v přímé řeči. A tak přes mail dostáváte informace jen částečné a svým způsobem upravené, a to často více k ideálu než to ve skutečnosti je. I z nich se samozřejmě můžete o druhém hodně dozvědět, ale vážně ne všechno, co je třeba k partnerskému životu. Možná vám to bude připadat malicherné a směšné, ale pro partnerství si toho druhého volíme třeba i podle toho, jak mu voní kůže atd...

Mailová komunikace skýtá z jiného pohledu také velmi bezpečný prostor. Nejen proto, že člověk může vybrat, co řekne, dát tomu patřičnou fazonu, ale také proto, že se klidně může stát, že si dva lidé sice krásně mailují - jako vy dva, ale zároveň ve zcela reálném životě potkávají reálné lidi a klidně se může stát, že třeba potkají někoho, kdo je zaujme atd. a pak vztah, který je přes mail je najednou vzdálený a zas tak závazný není – stačí třeba jen přestat psát (což samozřejmě netvrdím, že se jistě stalo vám dvěma, protože to nevím, ale je to jedna z možností). Není pak chyba v tom, že vy byste udělala něco špatně, jen prostě realita je často mnohem bližší než jen ta virtuální.

Tím, že přes mail člověk může získat svým způsobem ideální vztah, pak bolest, která ho při přerušení této komunikace zasáhne, může být mnohem větší, než když má člověk náhled na reálného člověka. Zároveň je tato bolest zcela reálná, protože to ztráta je a já s vámi skutečně velmi soucítím.

Dovedu si dobře představit, že v takové situaci se člověk dostane do zmatku a začne ho napadat leccos , začne podezřívat i Pána Boha, že to byla jeho akce, že to tak dopadlo. A tím se dostává do ještě větší smyčky, než když zodpovědnost nechá na člověku, který rozhodnutí dělá. Od Boha ho to pak vzdálí.

Co se vůle Boží týká – zkuste prosím uvidět, že Boží vůle je ten nejláskyplnější plán, jaký si ani člověk představit nemůže. Bůh je láska a je váš dobrý Otec, dobrý přítel i dobrý Pán. Zkuste mu dát tu důvěru, že je váš nejbližší a jako takový pro vás chce to nejlepší a oproti nám lidem ví, co to to nejlepší je.

Co se týká modliteb – nevím, jestli je možné se modlit nevhodně, zbytečně jistě ne. Pokud nemá sloužit modlitba k prosazení mojí vlastní vůle – která často nemusí být tak dobrá jako ta Boží prostě proto, že my vševědoucí nejsme – pokud je to důvěryplné setkání, rozhovor s Bohem, nebo jen pravdivé bytí před Ním, pak žádná z vašich modliteb nemůže být zbytečná. V současné situaci můžete v modlitbě Bohu říct, jak moc vás to bolí, všechno co vás napadá a ve vás se mele, po čem toužíte. Poproste ho taky o to, aby do toho vnesl světlo a aby se pravda objevila. Zkuste s Bohem navázat důvěrný vztah, o který se budete moci opřít. Proste Ho o pomoc, abyste Ho našla, poznala.

Myslím, že i když se příteli nechcete vnucovat, pravdu se nedozvíte jinak než přímým dotazem. Radila bych vám tedy, abyste se přímo zeptala, co se stalo, že mlčí, že tomu nerozumíte, že jste se do něj pravděpodobně zamilovala a potřebujete vědět, jak je na tom on, že byste, pokud o to stojí, o setkání stála, abyste se konečně mohli potkat v reálu a tak zjistili, kdo si to vlastně tak hezky psal a jestli z toho psaného setkávání něco vyplynulo nebo ne. Nebojte se přímosti. Tady nejde o to, že byste mohla něco pokazit, protože pravda je to, co potřebujete zjistit, abyste s ní nějakým způsobem mohla začít žít a netrápila se nejistotou, výčitkami a touhami. I když totiž můžeme vymyslet spoustu variant, co se asi tak mohlo přihodit, můžeme se zcela ve všem mýlit a pravdu do toho může vnést právě jen ten člověk, o kterého jde.

Tak vám moc přeji, aby pravda byla příjemnější, než jak dnes vypadá, a pokud to přeci jen nedopadne podle vašich představ, tak abyste se dokázala svěřit právě lásce Boha a jím se nechala s důvěrou vést.
 

Kategorie otázky: Láska a vztahy, Láska v partnerství, příprava na manželství, Náctiletí - sexualita, vztahy