Sekce: Knihovna

Reakce okolí na bezdětnost

z knihy Když dítě nepřichází, aneb vyrovnávání se s bezdětností , vydal(o): Pastorační středisko

8. Reakce okolí na bezdětnost

V prostředí věřících, kde často bývá zvykem (či donedávna bývalo) mít již rok po svatbě miminko, bezdětný pár velmi záhy začne vyčnívat. Nejprve bývají takoví manželé dotazováni, kdy že už si dítě pořídí, ale postupem času se kolem nich většinou prostě mlčí. Může to být mlčení taktní, rozpačité, vyčkávající a nevím jaké ještě. Co si s tím mají manželé počít?

Ticho může být výzvou. Znamená, že si okolí jaksi neví rady. Nechce vás zranit, bojí se vaší bolesti, bojí se vaší reakce na jakoukoli otázku či poznámku. Snad i čeká, že sami otevřete tuto třináctou komnatu. Všechny ohledy příbuzných a přátel mohou být často příjemné, stejně tak se ovšem mohou stát břemenem. Potřebovali byste, aby si někdo z vašich nejbližších dodal odvahy a jen lehce se dotkl onoho citlivého místa. Možná by potom vytryskl gejzír, který by pomohl vyslovit alespoň něco z toho, co v sobě nosíte. Ale snad právě toho gejzíru se vaše okolí tak obává. Není přece snadné zareagovat na bolest, hořkost těch, které máme rádi, na jejichž životě a štěstí nám záleží. Díky těmto ohledům máte ovšem někdy dojem, že ačkoliv právě vy jste ti, vůči nimž by okolí mělo být právem empatické, zdá se, že naopak vaším úkolem je pomoci lidem okolo. Je to k vzteku, možná vás tato situace přivádí do hlubší bezradnosti. Ve vlastním zájmu je však zapotřebí nalézt a otevřít všechny možné a potřebné komunikační kanály.

Ne vždy ale bezdětný pár obestře mlčení. Odhlédneme-li od poznámek skrývaných za vašimi zády, další reakcí okolí mohou být dobře míněné rady:
"Odjeďte na dlouhou dovolenou někam daleko, na všechno zapomenete a třeba si přivezete miminko."
"Uklidněte se, přestaňte na to pořád myslet."
"Adoptujte si dítě, pak třeba otěhotníš. Nebyli byste první."


Všechna tato doporučení jistě mohou být za určitých okolností pravdivá. Neplodnost, bezdětnost, neschopnost donosit dítě uprostřed "plodného" světa samozřejmě s sebou přináší stres. Je jistě pravda, že každé uvolnění, relaxace, přináší i blahodárný klid. Vůbec tuto rovinu nechci zlehčovat, protože řadě párů skutečně může pomoci. Rozhodně i adoptované dítě pokoj může přinést. Ale - ruku na srdce - jak si takový človíček zaslouží být jen prostředkem k dosažení vysněného cíle? I on chce být těmi, kteří jej přijmou za vlastní, radostně očekáván pro svoji jedinečnost.

Jestliže vaše neplodnost nemá psychogenní příčinu, pak nalezení psychické rovnováhy může být pomocí, ale nikoli lékem. Nad podobnými komentáři se potom můžete jen usmívat.

Důležité je vědět, že vaše hodnota jako člověka nespočívá v tom, kolik máte dětí, zda je vůbec máte a mít můžete. To, co čteme ve 3. verši 43. kapitoly knihy proroka Izajáše, platí pro plodné i neplodné, platí jednou pro vždy pro každého z nás - tedy i pro vás!! Jste Bohem milovaní, drazí a vzácní v jeho očích - takoví, jací jste!

"Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh,
Svatý Izraele, tvůj spasitel.
Jako výkupné dal jsem za tebe Egypt,
Kúš a Sebu dal jsem místo tebe.
Protože jsi v mých očích tak drahý, vzácný,
protože jsem si tě zamiloval,
dám za tebe mnohé lidi
a národy za tvůj život."
(Iz 43,3 )

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Nedokončená pohádka o Otesánkovi
• Konec snu
• Vyrovnávání se
• O bolesti
• Trestá nás Bůh?
• O Boží věrnosti
• Čekání na zázrak
• Otevření a sdílení se s blízkými
• Lidé podobně postižení
• Co dál?
• Touha po vlastním dítěti
• Proč nepotřebujeme Otesánka
• Příloha 2 - O umělém oplodnění