O dobrém rozlišování

Člověk by neměl spojovat, co Bůh rozloučil. (W. Pauli)

z knihy O radostech lidské duše , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Výrok rakouského fyzika Wolfganga Pauliho parafrázuje biblický citát o tom, že člověk nemá rozlučovat, co Bůh spojil. Bůh ovšem nespojil jenom muže a ženu, jak o tom hovoří Ježíš v Matoušově evangeliu, ale spojil také člověka s přírodou, dítě s matkou, dar s odpovědností, talent s očekáváním.

Rušením všeho, co je záměrně Bohem spojeno, může člověku přinášet neskutečně falešné uspokojení, ale i skutečně velké problémy. Porušením rodinných svazků trpí děti, zničením národní tradice trpí budoucí generace, rušením přirozeného spojení člověka s přírodou nezíská lidstvo nakonec nic jiného, než zničení sebe sama.

Ve všem, co Bůh spojil, je přirozený zákon. V tom, co Bůh rozděluje, je také přirozený zákon.

Rozděluje pyšné od pokorných, spravedlivé od hříšníků, zrno od plev. Přirozené rozdělování musí respektovat i člověk.

Vždyť chléb upečený ze žita i plev nebo ryba pojídaná s kostmi jsou nestravitelné.

Pokud se člověk pokusí zrušit Bohem dané zákonitosti, neškodí Bohu, ale sobě. Představa, že rušením přirozených zákonů zničíme samotné zákony, je pošetilá. Vždyť skokem z mrakodrapu nezničíme zákon gravitace, ale sami sebe.

K radosti lidské duše patří poznání přirozeného zákona a vědomí, že popřením Boha nezruším jeho existenci, ale smysl vlastní existence. Bůh spojuje i rozděluje svým živým slovem. O něm píše svatý Pavel v listě Židům, že je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Max Kašparů

Související texty k tématu:

Láska, vztahy, přátelství:

Každý (z nás) potřebuje lidi, kteří se k němu dobře chovají... Jako lidé máme mnohé potřeby. Potřebujme stravu, oblečení, někdy i léky. A nejvíc potřebujeme lidi. Ale ještě více potřebujeme lidi, kteří se k nám prostě dobře chovají, kteří nás mají rádi...
Pokud hledám pokoj a štěstí nejdříve v Bohu, jsem svobodnější vůči ostatním lidem ... aniž bych jim zazlíval, že neodpovídají mým očekáváním.
Přátelé nejsou dokonalí lidé Přítel není v žádném případě nějaký ideál. Aleksander Fredro žertem podotýká: "Přátele milujeme kvůli jejich nedostatkům, protože rádi objevíme u druhého nějakou tu chybičku."
Některé překážky zdravého přátelství Přátelství je požehnáním pro život každého člověka. Pro věřící je to zároveň jeden ze způsobů, kterými Bůh dává najevo, že on sám je naším přítelem.
Další texty k tématu láska, vztahy, přátelství

Štěstí:
- Co je to štěstí? (Marie Svatošová)
- Nezbytná podmínka štěstí. (Marie Svatošová)
- Vděčnost přináší štěstí a radost
- Štěstí vděčnosti Vděčnost polidšťuje
- Další texty k tématu štěstí zde

Radost:

Nemáme-li žádný důvod k radosti, zůstává nám možnost radovat se z radosti Boží a štěstí, přítomného neustále v hloubi naší duše.
Šťastný může být jen ten, kdo dokáže být vděčný Někteří lidé musí neustále dávat najevo nespokojenost, neustále protestovat a reptat, srovnávat se a závidět druhým.
Bůh tě chce vést k radosti Když k nám začnou promlouvat naše temnoty, mohou v nás vyvolat až závrať. Takřka z ničeho ale může vykvést pouštní květ, netušená radost.
Já - a radost?! Radost se obvykle chápe jako štěstí, veselost, dobrá nálada. Ale…
Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech… Jak se můžu radovat..?!
Nekaz si radost tím, že budeš někomu závidět to, co ty sám nemáš...