Sekce: Knihovna

Anna Melchiorová

Skryté, ale velké úkoly mateřství

z knihy Mateřství , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Když jsme ještě byly školačky, jedna moje kamarádka jednou prohlásila, že je jí vlastně jedno, jaké povolání bude jednou vykonávat, pokud bude spojené s nošením kostýmku. Smála jsem se tomu. Když jsem se však stala matkou a tu a tam jsem bojovala s touhou nosit kostýmek, zamýšlela jsem se nad tímto výrokem své kamarádky vážněji. Kostýmek totiž obyčejně vyjadřuje určité postavení. O ženě v kostýmku se předpokládá, že něco umí. Předpokládá se, že má určitou moc nad lidmi. Soudí se, že slušně vydělává. Samozřejmě, že ne každá žena, jež má určité postavení, něco umí, má moc nad druhými a slušně vydělává, nosí kostýmek. Nicméně z kostýmku se stal ukazatel a značka toho, co společnost oceňuje – a z toho se zrodil výrok mé kamarádky o tom, co si slibuje v oblasti pracovního života.

Matky kostýmky nenosí. A v tom je ten háček. O matkách se předpokládá, že nic moc neumějí. Předpokládá se, že nemají nad druhými moc. O matkách se předpokládá, že nevydělávají peníze. Matky trpí tím, že mají ve společnosti nízké postavení. Domnívám se, že na celé situaci je nejhorší to, že jsou matky považovány za jakési živoucí fosílie a jakési podivné připomínky vzdálené minulosti, kdy všechno bylo úplně jinak, nebo za vyděděnce, jež představují hrozbu pro společenské hodnoty. Toto nízké společenské postavení nechává matkám pouze dvě možnosti: buď se začnou oblékat do kostýmků a přenechají mateřství jiným, nebo skloní hlavy a budou se snažit, aby nevzbuzovaly pozornost. Jill Kirbyová, která byla v čele sítě matek, které měly mateřství jako hlavní činnost, kdysi navrhla, aby se ženy zaregistrovaly jako pečovatelky o děti a děti si vyměňovaly. Pak budou považovány za „pracující“ a budou dostávat peněžní podporu a vláda je bude uznávat . A při návštěvě sociální pracovnice by si matky dokonce mohly obléci kostýmky. Ale obvykle mají ženy ještě třetí možnost: mohou odmítnout nízké postavení, které jim společnost přisoudila, a požadovat uznání a podporu, jež jim náleží.

Podle mého názoru nespočívá síla mateřství v tom, že marníte své nadání při vykonávání domácích prací. Mateřství se zakládá na lásce, výchově a určitém managementu. Přináší s sebou nezměrné úkoly, ale také odpovědnost a svobodu. Mateřství vyžaduje vynalézavost a houževnatost. Mateřství vyžaduje využívání různých dovedností při řešení rozličných problémů, neustálé rozhodování a současné plnění různých úkolů. Mateřství rozvíjí přirozené lidské vlohy.

Podívejme se zvláště na vžitou představu, že mateřství nevyžaduje žádné zvláštní nadání. Ve skutečnosti s sebou mateřství přináší mnoho úkolů a vyžaduje, aby matka měla odpovídající šíři dovedností.

Jakožto matka si musíte sama určit své úkoly a cíle. Musíte si sama stanovit základní význam a účel tohoto povolání, jeho všeobecné cíle i každodenní plány. A to vše musíte většinou dělat sama, odděleně od dalších žen, které mají podobný úkol. Takovou zásadní a rozmanitou odpovědnost nemívají ani špičkoví manažeři, a rozhodně na svou práci nejsou sami.

Tento úkol vám může lehce přerůst přes hlavu, protože mateřství má obrovský význam, a přesto se skládá z velkého množství zdánlivě neužitečných úkolů. Při konání velkých věcí neděláte žádné velké kroky, nepodepisujete šeky na významné částky, ani nepromlouváte k velkému shromáždění. V roli matky činíte velké věci prostřednictvím malých krůčků a není vždy snadné plnit dlouhodobé cíle (například předávat správné hodnoty vašemu pubertálnímu potomkovi) v krátkodobém horizontu (přimět jej, aby vám dnes večer pomohl s nádobím). Pokud by mateřství vykonávala organizace, měla by tato organizace několik úrovní řízení.

Jakožto matka musíte vložit do činnosti, kterou vykonáváte až čtyřiadvacet hodin denně, celé své já – duchovní, citové, duševní i tělesné. Mezi placenou prací a mateřstvím je asi takový rozdíl jako mezi elektronickou poštou a osobním rozhovorem: můžete si ponechat část svého já, ukázat pouze jeho určitou složku a udržet si tak oddělené soukromí. Kolegové vám to umožní, ale děti ne. Kanceláře zůstávají přes noc prázdné, v domovech se žije naplno i v noci.

Když vás ve tři hodiny v noci probudí vaše malá dcerka a zeptá se vás, jestli opice jedí žárovky (to se skutečně stalo, ačkoli ne mně), musíte vynaložit nejen tělesné úsilí, abyste se probudila a vstala z postele, ale je to pro vás i citový a duševní úkol, protože musíte na tuto její vážnou otázku přiměřeným způsobem odpovědět a znovu své dítě uložit do postele. Zároveň tak samozřejmě pronikáte i do úžasného tajemství, které představuje myšlenkový svět batolete.

/..../


To všechno je moc pěkné. Matky však nevydělávají žádné peníze. A bez vlastního příjmu jsou politováníhodné a závislé. Alespoň podle současných představ. Ale podívejme se na pojem nezávislost, pokud jde o mateřství a jiná povolání.

Jakožto matka si určujete zvláštní povahu vašeho povolání. Jste odbornicí na péči o dítě, katechetkou, učitelkou, psychiatričkou, ošetřovatelkou, odbornicí na výživu, manažerkou, vedoucí, konferenciérkou a etickou spotřebitelkou, a to právě do té míry, do jaké to VY považujete za přiměřené a důležité. Navíc se můžete rozhodnout pro to, že budete třeba kronikářkou, šachovou trenérkou, zahradnicí, malířkou pokojů, správkyní majetku, shromažďovatelkou finančních prostředků, včelařkou, švadlenou… zbytek už si doplníte samy.

Mateřství má nekonečné možnosti a neustále se mění podle toho, jak se rozrůstá a zmenšuje vaše rodina a jak různé pěstujete zájmy a jak jste konfrontována s různými potřebami ostatních členů rodiny. I když úkoly, které s sebou přináší mateřství, vyžadují velký tvůrčí vklad, stanovování a změna proměnných v samotném mateřství vyžaduje ještě větší tvořivost.

Jakožto matka rozhodujete o tom, proč, co, kdy a jak budete dělat. Nemáte žádného nadřízeného, jež by vám vnucoval své hodnoty, cíle, časové plány, předpisy a pravidla a dohlížel na jejich plnění.
Jakožto matka jste svým vlastním pánem. A jako šéfová musíte samozřejmě naslouchat, vyjednávat a hledat různá řešení, ale v konečném důsledku se zodpovídáte pouze svému vlastnímu svědomí.

Jakožto matka se věnujete dětem, které máte ráda, jak nejlépe umíte, sledujete vlastní cíle v časovém rozmezí, které jste si sama stanovila, a netrpíte žádnými zásadními pochybnostmi, pokud jde o hodnotu práce, kterou vykonáváte.

O hodnotě kterého jiného povolání nebylo nikdy sporu? Vždyť i profesionálové, protože jsou závislí na vnějších činitelích, mohou jen zřídka odpovídat na potřeby svých zákazníků tak, jak by si přáli, a navíc musí pravidelně věnovat nemálo času dokumentaci a odůvodňováním svých činností.

Jakožto matka můžete v neposlední řadě trávit čas s vašimi dětmi tehdy, když vás potřebují. Jen málo povolání vám dává takovou svobodu.
Možnost prožívat čas s lidmi, které máte ráda, je asi nejdůležitější svobodou. O tuto svobodu může matky připravit chudoba, ale i honba za blahobytem.

Jakmile si zvyknete na nezávislost, kterou vám poskytuje mateřství, je vám zatěžko se jí vzdát – a to i kvůli finanční nezávislosti.

Matky, ačkoli nenosí kostýmky, zjevně potřebují ovládat mnoho rozličných dovedností a mají značný vliv na jednotlivce a rodiny a společně pak na společenství, společnost a hospodářství. Matky jsou navíc pozoruhodně nezávislé na vnějších požadavcích a zásazích. Pošpiňování mateřství tudíž nemá nic společného s povoláním jako takovým, ale s neznalostí, a já myslím, že i s podezíravostí, s obavami ze hrůzu nahánějících úkolů, odpovědnosti a svobod, které s sebou toto povolání nese – úkoly, odpovědnost a svobodu, před níž mnozí rádi utíkají do kanceláře.

/.../

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Boží láska jako zdroj a vzor naší lásky k dětem
• Jak si zorganizovat věci a lidi. Praktické pojetí mateřství...