Sekce: Knihovna
Adeste fideles
Jdou zástupy věrnýchz knihy Zpěvy vánoční Evropy , vydal(o): Nakladatelství Triton
Zvětšený a lépe čitelný obrázek notového zápisu koledy ve formátu gif
2. Od stád v kraji spících pastýři jsou zváni
k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.
Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
||: Ježíší zrozenému :|| zpívejme.
3. Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra
všem nám září v úsměvu Dítěte.
Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
||: Ježíší zrozenému :|| zpívejme.
4. Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,
jej chválami vroucími vítejme.
Láskou za lásku Pánu odpovíme,
||: Ježíší zrozenému :|| zpívejme.
Latinsky:
2. En grege relicto, humiles ad cunas
vocati pastores approperant.
Et nos ovanti gradu festinemus;
||: venite adoremus :|| Dominum.
3. Aeterni parentis splendorem aeternum,
velatum sub carne videbimus;
Deum infantem pannis involutum.
||: Venite adoremus :|| Dominum.
4. Pro nobis egenum et foeno cubantem,
piis foveamus amplexibus.
Sic nos amantem quis non redamaret?
||: Venite adoremus :|| Dominum.
***
Původ písně Adeste fideles patrně souvisí s anglickými katolickými kruhy 18. stol. a jejich English College ve francouzském městě Douai. Tato kolej byla založena r. 1568, aby vychovávala anglické katolické duchovní. Po francouzské revoluci byla kolej zrušena a její knihovna dílem zkonfiskována, dílem zničena. Jeden z rukopisů, jež opsal okolo r. 1740 John François Wade, obsahuje dva nápěvy této písně (v ¾ a 4/4 taktu) a 4 sloky.
Od r. 1750 je píseň publikována ve většině anglických kancionálů. 4/4 nápěv byl publikován ve sbírce An Essay on the Church Plain Chant (Esej o církevním chorálu, Coghlan, 1782), jejímž editorem byl vedle Wadea i Samuel Webbe (1740-1816). Vicent Novello, nástupce Webbeho, ve své Collection of Mottets or Antiphons (sbírka motet či antifon, 1792) melodii připisuje Johnu Readingovi (+1692), varhaníku katedrály ve Winchesteru.
Webbe byl varhaníkem v kapli portugalského velvyslanectví, kde v r. 1795 píseň poprvé uslyšel vévoda z Leedsu. Udělala na něj udělala velký dojem, takže si objednal její úpravu od Thomase Greatorexe, ředitele tehdy populárních Concerts of Ancient Music (Koncerty staré hudby), jichž byl vévoda patronem a v jejichž rámci byla tato úprava uvedena 10. května 1797 pod názvem Portugalský hymnus. Vévoda se totiž domníval, že píseň je hudebním symbolem portugalských vánoc.
Pokud jde o text, některé sloky napsal abbé Étienne Jean François Borderis, který se s hymnem seznámil při svém exilu v Anglii r. 1793 a publikoval všech sedm slok v Office de S. Omer (Liturgie ke sv. Omerovi, 1822). Další sloky se poprvé objevují ve sbírce Thesaurus Animae Christianae (Poklad křesťanské duše, Mechelin, Belgie ca 1850).
latinská koleda
nápěv: John Reading (+1692)
text: abbé Étienne Jean François Borderis (ca 1790)
český text: Jednotný kancionál (1992)
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
Autor: Pavel Svoboda
Související texty k tématu:
Vánoční koledy
- Informace o koledách
- Koledy v Mp3 ke stažení
- Texty koled s notovým zápisem a akordy: Adeste fideles / Byla cesta, byla ušlapaná / Čas radosti, veselosti / Dej Bůh štěstí / Dobrý král Václav / Good King Wenceslas / Hej Vánoce / Chtíc, aby spal / Já bych rád k Betlému / Jak jsi krásné, neviňátko / Já malý přicházím / My tři králové / Narodil se Kristus Pán / Nesem vám noviny / Padla rosa studená / Pásli ovce Valaši / Pochválen buď Ježíš Kristus / Puer nobis nascitur (kánon) / Půjdem spolu do Betléma / РОЖДЕСТВО ХРИСТОВО / Rychle, bratři / Slyšte pastuškové / Štedrej večer nastal / Štěstí, zdraví, pokoj svatý / Stille Nacht / Tichá noc / Veselé vánoční hody / V půlnoční hodinu / Vzhůru, bratři milí
Vánoce / na webu vira.cz / na webu pastorace.cz / na webu deti.vira.cz