Moje otázka se týká mého manžela. Dost často se mi posmívá nebo je ke mně hrubý. Chtěla bych mu odpustit a chovat se k němu mile, ale prostě mně to nejde. Raději se mu vyhýbám. Není to tak vždy, jsou i chvíle, kdy si rozumíme… Je nějaká šance, že se manželovo chování vůči mně změní? (z dotazu čtenářky vira.cz)
Nejvíc ubližujeme těm nejbližším
S podobným problémem, o kterém nám píšete, se potýká více lidí, než bychom čekali. Proto naše odpověď bude trochu obecnější.
V současné době se hodně mluví o tom, jak ve společnosti přibývá agrese. Nemyslím, že by agrese jako takové nutně přibylo, spíš se přikláním k tomu, že agresi a násilí vnímáme jinak, než tomu bylo dřív. Víc se mluví o rovnoprávnosti mužů a žen a o právech dětí a víc se tedy uvažuje o tom, čím jsou tato práva porušována. Dokážeme rozpoznat i jiné formy agrese a násilí než je násilí fyzické. Forem násilí existuje celá řada (násilí psychické, ekonomické, sociální, sexuální) a jsou většinou navzájem provázaná. Navíc neexistuje agrese pouze zjevná (viz výše zmíněné formy násilí), ale také agrese skrytá, pasivní. Pasivní agrese se projevuje zejména u lidí, kteří si vůbec nechtějí připustit, že by se na někoho mohli zlobit a že by chtěli někomu ubližovat. Bohužel se projevy agrese často objevují v těch nejbližších vztazích, v rodinách. Tam, kde jsme si nejblíž, si také dokážeme nejvíc ublížit.
K násilí sáhneme nejčastěji, když jsme v úzkých
Většina agresivních činů v rodině se uděje v situacích stresu a napětí. Nebývá tomu tak, že by si jeden z partnerů promýšlel, jak druhému ubližovat. Takové věci se dějí jedině v případech, že jeden z partnerů je silně narušený a je rád, že může druhému ubližovat. V zahraniční literatuře se toto násilí označuje jako „cold violence“. Mnohem častěji se setkáváme s tzv. situačním násilím „hot violence“. V nějakém afektu udělám něco, čím druhému ublížím. K násilí (jak fyzickému, tak jinému) sáhneme nejčastěji ve chvíli, kdy se cítíme v úzkých, bezmocní, zahnaní do kouta. Nevíme, jak jinak situaci řešit. Nebývá pro nás snadné si přiznat, že jsme se nechali takto unést, že jsme druhému ublížili. Často to potom řešíme tak, že vinu hodíme na druhého. „Kdyby nás tak nerozčiloval…“. „Kdyby do mě pořád nehučela….“. „Kdyby mu to nebylo jedno….“. „Kdyby nebyl tak nemožný…“. Dokážeme vymyslet spoustu dalších „Kdyby on/ona…“. Ve výjimečných případech se dokážeme omluvit, ale ani to není jistota, že vinu nesvalujeme na druhého. „Omlouvám se ti, ale kdybys neudělal/a…, nestalo by se to.“ Ale i když následuje upřímná omluva, obnovit důvěru mezi partnery bývá obtížné. Bohužel špatné věci si pamatujeme dobře a těžko věříme tomu, že nás má ten druhý rád, přestože se k nám zachoval tak ošklivě. Máme strach, že se to bude opakovat. Bojíme se, že se stejnému jednání naučí děti.
Svému agresivnímu jednání potřebujeme porozumět
Bývá úlevné zjistit, že přestože jsem něco ve vztahu hodně pokazil, neznamená to, že jsem nebezpečný násilník/násilnice. Ale že to ani nemusí znamenat, že ten druhý je tak nesnesitelný a že mě k tomu schválně provokuje. Možná v těchto chvílích potřebujeme slyšet, že je naděje, že spolu zase můžeme dobře žít, že se můžeme naučit takovéto situace lépe zvládat. Někdy to zvládneme sami, často to však bývá obtížné a vyplatí se vyhledat odbornou pomoc. Odborník nám může pomoci porozumět našemu vzteku a najít cesty, jak s ním správně zacházet. Díky párové terapii můžeme lépe porozumět tomu, co se děje v našem vztahu. Také lze využít skupinové terapie jednotlivců i párů, kde se můžeme setkat s lidmi, kterým se v životě dějí podobné věci jako mně a mohu se inspirovat či na oplátku inspirovat druhé na cestě k „uzdravení“.
Příčinou agrese bývá zoufalství
Agresi si v sobě neseme všichni, a když se s ní naučíme zacházet, nemusí nabývat ničivých forem. A také je potřeba mít na mysli, že velmi často se zlých věcí nedopouštějí zlí lidé, ale lidé zoufalí. Pokud tito lidé najdou cestu ze svého zoufalství, nemusí do něho přivádět svoje nejdražší.
Vaše Anna Stodolová
Program Stop násilí ve vztazích realizuje
krizové centrum, jehož nabídka služeb je širší,
http://www.soscentrum.cz/sos-centrum/
Pokud byste se chtěli na něco dalšího zeptat:
http://www.nasilivevztazich.cz/chat/
