Někteří lidé se neumějí vyrovnat se svým selháním
Někteří lidé jsou sami sobě těmi nejpřísnějšími žalobci. Neustále si předhazují svá selhání. Z pocitu vlastní viny se dokáží vyprostit ale jen tehdy, když jsou ochotni si odpustit. A to není tak jednoduché. Člověk to dokáže jedině tehdy, když pevně uvěří, že Bůh mu už dávno odpustil. On nás bere takové, jací jsme. Nesoudí nás. Nespravedlivý soudce ale vězí spíše někde v nás. Naše superego nás může bez ustání obžalovávat. Bůh nám ale dává šanci, abychom se dokázali přijmout – a to včetně svých chyb.
Tvrdí a nemilosrdní šéfové
Lidé, kterří potlačují vlastní vinu bývají mimořádně tvrdí a nemilosrdní především k chybám druhých. Místo aby se vlastní vině postavili čelem, šíří kolem sebe ovzduší nepřipouštějící selhání. Jako by jediná chyba měla přivodit krach celého podniku. Když takovému nadřízenému přijde někdo přiznat svou chybu, nikdy se nesetká se snahou o pochopení, ale s výčitkami: "Jak jen mohl být tak neschopný a proč si na to či ono nedal lepší pozor". Chyba je nepřípustná a je posuzována bezmála jako zločin.
Rozloučit se s iluzí bezchybnosti
Člověk dokáže odpustit sám sobě pouze za předpokladu, že se dokázal rozloučit s vlastní iluzí o úspěšném životě bez viny a o svém trvale perfektním a bezchybném jednání. Naopak je třeba přiznat, že nejsme schopni udělat vždycky všechno správně. Toto uznání bolí, ale zlidšťuje nás. Nejsem Bůh, ale jen chybující člověk. V žádném případě nejde o nějaké sebeponižování. Je třeba přiznat vinu, aniž bychom ztratili sebeúctu. I přes osobní vinu je moje důstojnost nedotknutelná. Projeví se to blahodárně v osobním i pracovním životě. Člověk, který dokáže sám sobě odpustit, bude jednat milosrdněji i se svým okolím a s chybujícími spolupracovníky.
Ten, kdo si dokáže sám odpustit, protože si je vědom Božího odpuštění, zachová se stejně milosrdně jako jistý bankovní ředitel. Vedoucí oddělení půjček přišel o půjčku ve výši čtvrt milionu eur. Když si ho k sobě zavolal šéf, byl zoufalý a očekával proud výčitek. Aby té studené sprše předešel, nabídl svou výpověď. Ale ředitel mu odpověděl: „Vydali jsme tolik peněz na vaše vyškolení, a vy byste teď chtěl odejít?“ Výpadek s půjčkou mu ani slůvkem nepřipomenul. Ten, kdo není s to přiznat vlastní chybu, by proti svému spolupracovníku tvrdě zasáhl, a zničil ho.
Existují ale naopak i lidé, kteří si kvůli absenci svědomí žádné selhání neuvědomují a nepřipouštějí. O tom ale zase jindy...
Se svolením zpracováno podle knihy: Pracovat i žít,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří.
Několik kapitol z této knihy naleznete zde.
