Nechal jsem se kdysi na Matějské pouti přemluvit svým spolužákem a nasedl s ním do kolotočové atrakce, která nás roztočila na všechny strany a kromě nevolnosti vyvolávala i pocit dezorientace v prostoru. Ještě po vysednutí se se mnou točil celý vesmír a tehdy, více než jindy, jsem si uvědomil, jak dobré je mít půdu pod nohama, jedinou stabilní jistotu v točícím se světě.
Pouťová atrakce není jedinou příčinou, která nás tu a tam roztočí; lépe řečeno vytočí, a my máme v tu chvíli pocit, že ztrácíme stabilitu duševní, duchovní, citovou nebo existenční. Takové situace mohou vést až k těžkým nevolnostem, kdy máme touhu "vrhnout" něco ze sebe či do sebe anebo se vrhnout někam, kde bychom ulevili následkům vnitřní nepohody.
Pokud je nám nevolno v toboganu na matějské pouti, můžeme zavolat na obsluhu, ta zastaví stroj a my vystoupíme na pevnou zem - i když už ne sami, ale s ostudou a s posměchem od těch, kteří by do takové atrakce nikdy nesedli.
Jak zastavit splašený stroj
Jiná situace bývá na kolotočích života, kde můžeme mít často dojem, že obsluhující zřízenec usnul a naše volání neslyší. Následně navíc zjistíme, že jsme si kola našich problémů roztočili sami, dobrovolně nasedli a že žádná obsluha ani neexistuje. Pokud chceme přežít, musíme vyskočit a sami zastavit splašený stroj. Tehdy přichází chvíle, ve které hledáme okamžik výskoku a místo dopadu.
V takové situaci je nejlépe vyskočit co nejdřív, dokud ještě nejsme úplně dezorientováni. Ale zároveň je důležité mít vždy předem připravené místo, které je pro náš pád bezpečné.
***
Se svolením převzato z knihy: O radostech lidské duše, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
Pouťová atrakce není jedinou příčinou, která nás tu a tam roztočí; lépe řečeno vytočí, a my máme v tu chvíli pocit, že ztrácíme stabilitu duševní, duchovní, citovou nebo existenční. Takové situace mohou vést až k těžkým nevolnostem, kdy máme touhu "vrhnout" něco ze sebe či do sebe anebo se vrhnout někam, kde bychom ulevili následkům vnitřní nepohody.
Pokud je nám nevolno v toboganu na matějské pouti, můžeme zavolat na obsluhu, ta zastaví stroj a my vystoupíme na pevnou zem - i když už ne sami, ale s ostudou a s posměchem od těch, kteří by do takové atrakce nikdy nesedli.
Jak zastavit splašený stroj
Jiná situace bývá na kolotočích života, kde můžeme mít často dojem, že obsluhující zřízenec usnul a naše volání neslyší. Následně navíc zjistíme, že jsme si kola našich problémů roztočili sami, dobrovolně nasedli a že žádná obsluha ani neexistuje. Pokud chceme přežít, musíme vyskočit a sami zastavit splašený stroj. Tehdy přichází chvíle, ve které hledáme okamžik výskoku a místo dopadu.
V takové situaci je nejlépe vyskočit co nejdřív, dokud ještě nejsme úplně dezorientováni. Ale zároveň je důležité mít vždy předem připravené místo, které je pro náš pád bezpečné.
***
Se svolením převzato z knihy: O radostech lidské duše, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
