Ve věku 88 let zemřel Radovan Lukavský. Byl hercem, který stále oslovoval všechny generace a veřejně se hlásil i ke své víře v Boha.

Bůh ho na jeho posledí cestě provázej!

Na našem webu naleznete několik zajímavých rozhovorů s Radovanem Lukavským:
- Rozhovory s dědečkem (Klára Lukavská)
- Internetový rozhovor s Radovanem Lukavským, který proběhl 7. 6. 2007 na tomto webu
- Rozhovor s Radovanem Lukavským (nejen) o posledních věcech (Marcela Kašpárková)



Rozloučení
s Radovanem Lukavským


Dne 10. března 2008 zemřel ve věku 88 let herec prof. Radovan Lukavský. Rozloučení se uskuteční při zádušní mši svaté v úterý 18. 3. 2008 v 15.30 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Mši svatou bude celebrovat kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský. Všichni jsou zváni k účasti.

Po mši svaté bude tělo zesnulého uloženo do rodinného hrobu. V Národním divadle v Praze proběhne rozloučení s umělcem ve stejný den, tedy 18. března 2008, v 11 hodin.



***

Srdečně Vás zdravím pane Lukavský. Jste pro mě velice váženým člověkem v tom "šoubyznysu" skutečně člověk, který má noblesu a vychování. Chtěla bych se zeptat, jak vzpomínáte na své rodiče? Vychovávali Vás ve víře oni nebo jste našel cestu sám a případně jak. Dnešní doba svádí k tomu, že je lepší nevěřit nebo že Bůh není apod. že to je přežitek, ale já jsem měla několik silných zážitků(asi byli silné jen pro mě) a přesto, že se mi zdá život ve víře v Boha někdy těžší, nemůžu prostě jinak. A co Vy? Srdečně Vás zdravím, přeji hodně zdraví a Boží požehnání. Hanka

Prof. Radovan Lukavský:
Mohu říct, že za své životní štěstí pokládám to, že jsem byl od dětství vychován ve víře: moje maminka byla z Bystřice pod Hostýnem a velice citlivě mi předávala svoji víru. Denně se modlila a každý den mi před cestou do školy udělala křížek na čelo a řekla, abych se cestou pomodlil za "dar osvícení Ducha svatého". Nevěděl jsem tehdy přesně, co to je, ale musím říct, že tu modlitbu se modlím dodnes.

Mně víra v Boha usnadňovala přežít i ty nejtěžší situace v životě. Mohl bych jmenovat řadu takových situací. Nevím tedy, proč by mělo být těžké žít ve víře v Boha, naopak se mi zdá, že mi to život vždy projasňovalo.



Dobrý den, pane profesore, chtěl by jste žít v dnešní době? Chtěl by jste být mladým v tomto desetiletí? Mají to dnes mladí těžší než lidé v čase vašeho mládí?

Prof. Radovan Lukavský:
Nevím popravdě, v čem by dnes měli mít mladí lide život těžší, než jsme my měli ve svém mládí. Mají obrovské množství možností, jediné co jim kazí život, je, že nebyli vychováni k zachování hodnot, k mravnosti.



Vážený pane Lukavský, nejprve bych Vás chtěla moc pozdravit a popřát Vám krásný den. Je mi 29 let, jsem Vaše VELKÁ obdivovatelka, Vaše laskavost a dobrota, která z Vás vyzařuje, pramení z velké víry v Boha a mohla jsem se o tom přesvědčit i v roce 2002 na setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou. I já jsem věřící člověk. Stalo se Vám, že jste měl někdy pocit, že Bůh Vás opustil,že se Vám vše bortí pod nohama? Jak jste to přijímal? Mockrát Vám děkuji za odpověď a přeji Vám hojnost zdraví, Božího požehnání, bez kterého na tomto světě nic nezmůžeme a hodně životního optimisnu a elánu. Mám Vás jako herce moc ráda a fandím Vám.

Prof. Radovan Lukavský :
Bohu díky jsem tento pocit neprožíval. Věděl jsem vždycky, že se na Boha mohu prostě spolehnout.



Jaký názor máte na dnešní dobu?

Prof. Radovan Lukavský:
Myslím si, že zejména pod fašistickou a komunistickou nadvládou došlo k určité barbarizaci společnosti, ke ztrátě hodnot, k podpoře účelovosti jednání. Pevně ale věřím myšlence Jana Zahradníčka obsažené v poémě Znamení moci:

Byla jich hrstka
zrovna jak zrní v hlíně
spravedlivých a milosrdných
a touto setbou se obrozovala zem.

Vždycky tomu tak bylo.
Vždycky tomu tak bude.

Protože i v této době se vytvářejí a existují takové "hrstky" i mladých lidí, kteří sledují ty nejušlechtilejší cíle a jsou zárukou naděje do budoucnosti.





Převzato z internetového rozhovoru s Radovanem Lukavským, který proběhl 7. 6. 2007 na tomto webu

.