Narcismus se v životě člověka vyznačuje přehnanou sebestředností a kroužením kolem sebe sama. Narcistní člověk využívá lidi ve svém okolí jen k vlastnímu prospěchu a považuje je jako prostředek k dosažení svých cílů a uspokojení (jedná tak vědomě či podvědomě).
Být schopen dělat něco pro druhého,
ačkoliv z toho sám nic nemám
Pro manželství je ale naprosto nutné, aby člověk při svém růstu a zrání překonal stadium narcismu, které si z dětství může nést stále s sebou. Potřebuje se dostat do stavu, v němž je schopen dávat bez braní. Kdy je schopen dělat něco pro druhého, ačkoliv z toho sám nic nemá.
Pravá láska je rozhodnutí
Láska není jen citové zalíbení. Pravá láska je rozhodnutí se pro druhého ve všech okolnostech. Je to rozhodnutí, které musí vydržet nejen nepříjemné vlivy z vnějšku, ale i špatnou náladu, omrzelost, neúspěch. Jinak by to nebyla láska, ale pouhé zalíbení, a to ještě jen pro příjemné chvíle. Na tom manželství stát nemůže.
Kdo se o sebe pořád jen bojí,
není schopen lásky
Kdo se o sebe pořád jen bojí, kdo má strach pustit si někoho do srdce, aby se tím nezničil, kdo se obává, že má stále všeho míň než ostatní, kdo prostě zůstává pořád takto obrácený do sebe, ten není schopen ani lásky k Bohu, ani k bližnímu. I když dokáže někomu poplést hlavu, i když se někým nadchne, není to ještě zdaleka vztah, který překoná všechny překážky.
Aby byl člověk schopen skutečné lásky, musí se otevřít, musí vyjít sám ze sebe. Teprve když toto dokáže, je naděje, že naváže plnohodnotný vztah a vytrvá v něm. Je - li člověk ve svém psychickém růstu nějak poškozen či zmrzačen, tedy není-li schopen vyjít sám ze sebe a otevírat se okolnímu světu, pak je to situace pro manželství velice nebezpečná. Může sice uzavřít manželství, ale bude to vztah velmi problematický a je otázkou, zda vydrží.
