Našeho tátu jsme milovali. Ale báli jsme se ho. Když mu matka, jakmile se vrátil z práce, pověděla o mých rošťárnách, byl s mým zadkem ámen. Takže jsem se za sebe u matky přimlouval. Kolik „snažných proseb“ vyslechla před příchodem otce! Mámu zbožňuju. Je jí osmaosmdesát a v jejích láskyplných očích vidím vždycky nádherný pohled Mariin!
Když měl člověk mámu milující, nebesky něžnou, pozornou, vždycky k dispozici, mazlivou, ráznou i laskavou, spravedlivou a schopnou říct „ne“, dostal parádní dárek z nebes. Jestliže naše matky dokázaly být skvělými matkami, dovedeme snad pochopit, co mohla Maria prožívat za pozemského života.
Jestli tvá matka nebyla taková, jakou jsi chtěl mít, tím spíš se obracej na Marii.
