Zodpovědnost za to,
jak reaguji na svého partnera, nesu já
V našem manželství moje žena Sára nemůže za to, jaký jsem já; pouze to odhaluje. Když na ni reaguji bez lásky, je na tom vidět, že pořád ještě mám co řešit. V mé povaze a duši stále ještě není dost lásky a já se k tomu musím postavit čelem. Možná to je ze sedmdesáti procent její vina a moje jen z třiceti procent a jindy třeba obráceně. Jde ale o to, jak já naložím s těmi svými třiceti procenty. Zodpovědnost za to, jak budu reagovat na svého partnera, nesu totiž já.
Zbavte se postoje oběti
Nehrajte se svým manželským partnerem na procenta. Člověk se tak snadno může vyvléknout ze zodpovědnosti, ale nemůže pak duchovně zrát. Obvyklým výsledkem je, že se cítí jako oběť. Chce, aby ho někdo zachránil. Chce ráj na zemi. Začne svému partnerovi a dalším lidem zazlívat, že neošetřují jeho rány a neutěšují ho. Postoje oběti se zbavte!
Uvědomte si, že jediné skutečné uzdravení a útěchu získáte tehdy, když se obrátíte k Bohu a svěříte mu svou situaci, jakkoli je bolestná. Je těžké to přijmout, protože alespoň podle vašeho názoru se váš partner většinou proviňuje proti vám. Přesto je nutné, abyste pochopili toto pravidlo:
NEHLEDĚ NA TO,
JAK MĚ MŮJ PARTNER DEPRIMUJE NEBO POPUZUJE,
ZA SVÉ REAKCE NESU ZODPOVĚDNOST JÁ.
I ve vypjaté situaci máte na vybranou.
Vydáte-li se ale cestou obviňování, skončíte jako oběť
Váš manželský partner (nebo kdokoliv jiný) vás někdy dráždí (nebo i něco horšího). To je daná skutečnost. O tom moc přemýšlet nemusíme. Váš partner na vás vyvíjí tlak, něco od vás očekává. V těchto vypjatých situacích máte vždy na vybranou: reagovat správně, nebo špatně. Je poměrně snadné vinit partnera – vždyť přece právě on může za všechno, co se s vámi děje, ne? Vydáte-li se ale cestou obviňování, skončíte jen jako oběť.
Když na sobě cítíte tlak a žár, nesmíte si zapomenout říci: „Jako zralý člověk s vnitřní svobodou rozhodovat se vím, že za své reakce nesu zodpovědnost opravdu já.“ Uplatňovat to v praxi není snadné. Jeden muž se mi svěřil, že si často připadá jako kus hadru. Přesto mi řekl: „Je povzbudivé vědět, že Ježíš sleduje, jak reaguji na svou manželku, a je připraven mě za snahu odměnit. Jinými slovy, zodpovědnost za své reakce nesu já. Když to vím, je pro mě mnohem snazší navzdory všemu ji milovat.“
