Bohatství, inteligence, poctivost

Blaise Pascal v jedné své slavné myšlence rozlišuje tři různé oblasti skutečnosti, v nichž může člověk vyniknout: 1/ oblast materiální, 2/ oblast ducha a inteligence a 3/ sféra svatosti.

Velkými na prvním stupni se stávají lidé, kteří získají velké bohatství, předvádějí úchvatné atletické výkony nebo jsou krásní a půvabní. Využívají-li se tyto pozitivní hodnoty dobře, není důvodu je podceňovat, nacházejí se však přece jen v „přízemí“. Velikost na druhém stupni měříme inteligencí a duchem. Sem patří básníci, vědci či umělci, všichni ti, kdo obohatili lidstvo svým talentem. Těmto lidem nic neubude ani nepřibude, jsou-li krásní či oškliví, bohatí či chudí. Jejich velikost tkví v něčem jiném. Sokrates či Leopardi se určitě nepodobali Bradu Pittovi nebo Leonardu di Capriovi. Nejsou kvůli tomu ale o nic méně slavní a velcí. Lidé dospějí většinou sem.

Co má trvalou hodnotu

Pascal ale pokračuje na třetí úroveň, na pomyslný vrcholek budovy, kde je svatost. Pokud se nám toto slovo zdá příliš náročné, lze jej nahradit přístupnějšími: dobro, poctivost či mravní bezúhonnost. Na samém vrcholu je Ježíš. Spolu s francouzským filozofem Pascalem se ptáme, proč je tato třetí rovina „nekonečně důstojnější než druhá, nakolik druhá je vyšší ve vztahu k první“? Jde totiž o velikost, která nekončí tímto životem – o velikost v Božích očích, jež je mírou každé velikosti. A hlavní důvod: tato velikost dává hodnotu tomu nejdůstojnějšímu, co v člověku je – jeho svobodě. Nezávisí tolik na nás, zda jsme krásní či oškliví, bohatí či chudí, bystří či méně bystří. Ale závisí na nás, jak naši svobodu žijeme. Zda jednáme čestně, nebo nepoctivě, zda jsme dobrými, či zlými lidmi.

Toužit po dobru může každý

Dobrou zprávou o těchto třech sférách velikosti je to, že víra v Krista nás nezavazuje k tomu, abychom si zvolili jen jednu a dalších dvou se vzdali. Svatosti lze dosáhnout i působením v ostatních dvou rovinách. Člověk se může snažit vydělat peníze, angažovat se jako umělec nebo spisovatel, stát se hercem či herečkou – a zároveň toužit po dobru.

Se svolením zpracováno podle knihy
Raniero Cantalamessa, Aldo Maria Valli:
Můj život ve službě slova
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.