Naslouchejte
svým dětem,
třebaže
jsou malé...
Když je držíte za ruku,
nespěchejte na ně,
jděte jejich tempem,
protože vás chtějí
vyléčit ze spěchu.
Nedávejte jim dárky,
ale darujte se jim vy sami.
Dárky jsou záminkou,
abyste se jim nemuseli darovat.
Vydejte se jim do rukou,
protože mají moudrost,
kterou jste dávno ztratili…
Naslouchejte
svým dětem,
i když dospívají...
Velkou část zdi, kterou v těch dnech mezi vás stavějí,
neskládají ze svých cihel, ale z vašich.
Nepožadujte od nich věci, které už sami neděláte.
Neutiskujte je omezeními, aniž byste jim ukázali cíl.
Raději jim odhalte, co je krásné, a získáte víc,
než kdybyste poukazovali na nebezpečí možných pádů.
Netrapte se, jestli nebudou respektovat pravidla,
podle kterých je vychováváte.
Ve skutečnosti by se třásly strachy, kdyby taková pravidla neexistovala.
Přestoupením si ověřují jejich pravost.
Jindy tak chtějí naopak vyvolat vaši výčitku,
aby se přesvědčily, že je milujete.
Někdy vás opustí s bouchnutím dveří,
ale i když je uvidíte mizet v dáli,
jejich lodě jsou plně naložené dary vašich dobrých slov,
k nimž se při první bouři uchýlí.
Jste rozsévači, kteří na jejich pole sejí,
ne ženci, kteří jejich úrodu sklízejí.
Svým dětem
naslouchejte také,
když dospějí...
S údivem zjistíte, že vás překonaly,
že jejich loď zdolala všechny první útesy
a že před nimi zůstal ten nejnebezpečnější: vy.
Budou je totiž volat cesty, které neznáte,
a slepě jim v nich budete bránit.
Ale rostlina je od toho, aby rodila, ne aby své plody schraňovala.
Považujete své plány za větší, než jsou plány Života?
Nebraňte jim tedy.
Se svolením převzato z knížky Prorok větru,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
Několik kapitol z knihy naleznete zde
