Co to znamená být Otcem?
Co je to být Matkou?

Otec nebo Matka jsou v podstatě naivní lidé, toužící po bytostech, jimž by dali život a radost ze života, které by oživovali svým životem, které by svou radostí těšili a dali jim poznat i kouzlo své radosti, radosti být Otcem či Matkou. Tak to udělal i Bůh s námi. Bůh, který je Otcem, je ta naivní bytost, která stvořila svět a tvory, aby jim mohla dávat sama sebe, svou velkomyslnost a radost.

Bůh nejen že dává člověku všechno, co má, ale dal mu i dar, aby se sám dovedl dávat, aby se dovedl stát Otcem, Matkou. Přiblížil nás k sobě v tomto dobrém smyslu: Dal nám poznat příchuť Boží radosti, příchuť Božího života, že člověk touží po tom, aby se stal také Bohem, Otcem, Matkou.





Každý je povolán k neomezené plodnosti,
aneb schopnost být dobrými k těm, kdo jsou na nás závislí

Otcovství znamená ukázat velikost své lásky, ukázat do jaké míry dovedeme trpět, tvořit, sloužit. Otcovství je právě tak duchovní jako fyzické. Každý je povolán k tomu, aby se stal Otcem či Matkou, a to na celý život. Je to neomezená duchovní plodnost.

Otcovství se nerozvíjí jen skrze otce a matku, ale je nesmazatelně vepsáno v nás: je to naše schopnost být dobrými k těm, kdo jsou na nás závislí. Je jedna přímá cesta. Když nám nebyl dán pravý otec a pravá matka, je jediná cesta, totiž obrátit se k Otci a k Matce, abychom byli schopni stát se jimi pro ty, kdo na nás závisí. Zde máte cestu!





Lepší než duchovní kurzy a exercicie,
aneb existenciální zkušenost.

Když chtěl Bůh Abrahámovi ukázat sám sebe, víte, co udělal? Neposlal ho do náboženského kursu ani na exercicie, ani mu nekázal. Ale učinil ho otcem, dal mu - jak se dnes říká - existenciální zkušenost. Učinil ho otcem ve vysokém věku. Bůh mu dal pochopit, že jen on ho mohl učinit otcem. Jeho jedinou náboženskou výchovou bylo otcovství. Tato výchova byla dokonalá. Abrahám objevil, že největší moc nad námi má tvor dokonale na nás závislý.

Nikdo a nic nemá takovou moc nad naším srdcem, jako ten, kdo je na nás úplně závislý. Jsme velmi nezávislí, když se jedná o lidi, kteří stojí nad námi. Jsme tedy opravdu nezávislí na svých rodičích a na svých představených. Je snadné být neodvislý od lidí, na nichž závisíme. Jsme však velmi závislí na lidech, kteří závisejí na nás. Proti nim jsme úplně bezbranní. Zde je naprostá vzájemná odpovědnost. Nemůžeme se těchto lidí zbavit, nemůžeme jim něco odříci.





Kdo vidí mne, vidí Otce,
praví Ježíš.

Snad je jádro křesťanství v tom, když pochopíme, že Bůh je na nás víc závislý než my na něm. Že jsou rodiče víc závislí na dětech než děti na rodičích. Budoucnost dětí záleží v tom, že se osvobodí od rodičů. Budoucnost rodičů je v tom, že zůstanou dětem k dispozici.

Ano, jsme závislí na Bohu, co se týče milosti, života, existence, odpuštění. Bůh je však na nás závislý v řádu lásky, protože nás miluje o tolik víc než my jeho. Je tedy o mnoho víc závislý na nás, než my na něm. Pohleďte na svého ukřižovaného Boha a uvažte, kdo víc na kom závisí, kdo víc visí, kdo je víc připoután, víc závislý, bezmocnější, zranitelnější? A tak pochopíte Tajemství otcovství i to, co říká Kristus z kříže: "Kdo vidí mne, vidí Otce."





Tajemství otcovství
a tajemství pravé lásky.

Otec je v podstatě ten, kdo není vůči druhému pojištěn. Bůh se vůči nám nijak nepojistil. Řekl: "Nechám jim úplnou svobodu, budu je však tolik milovat, budu jim tak často odpouštět, budu je tak trpělivě snášet, že se nakonec probudí a budou mne milovat tak, jak miluji já je."

Když vstoupíte do manželství, je nemožné a zbytečné, abyste se pojistili tak, aby vaše žena byla vždy trpělivá, tichá, oddaná, okouzlující. Stejně je zbytečné pojistit se, aby váš manžel byl vždy hovorný, galantní, pozorný, úslužný. Máte jen toto pojištění: "Budu ji tak velice milovat, tak trpělivě snášet, budu jí tak často odpouštět, že se nakonec probudí a bude mne milovat tak, jak já ji miluji." A s dětmi je to totéž. Je zbytečné, abyste si je vybírali v soutěži miminek, v níž se udělují ceny. Nejste pojištěni, že vaše děti budou normální, inteligentní, zdvořilé, že budou dobrými žáky, uctivé a poslušné. Ale "budu je tak milovat, tak trpělivě snášet, tak často jim budu odpouštět, že se nakonec probudí a budou mne milovat tak, jak já je miluji." To je podle mého mínění tajemství otcovství a tajemství pravé lásky.

- více zde -

Zpracováno podle knihy Louise Evelyho "Láska a manželství", kterou vydala polygrafická společnost a vydavatelství Grantis