Každý nový den, každý nový rok, každý nový školní rok… jsou pro nás novou příležitostí a milostí. Vždy začínáme svou životní pouť jakoby nanovo. Rány a jizvy z minulosti sice mohou pořád bolet, ale přesto zůstaly ve včerejšku. Naučme se vnímat každý nový časový úsek, každé nové tady a teď jako neopakovatelný dar a novou příležitost.
Mluvil jsem s lidmi, kteří se uzdravili z rakoviny, a všichni do jednoho říkali, že život po nemoci je pro ně úplně jiný než předtím. Ráno vstávají s poděkováním a vychutnávají si každou minutu svého života. Nestresují se tak jako předtím. Vnímají každý den s hlubokou vděčností a jako nekonečný dar.
Každé nové ráno má pro nás vzácný rozměr – můžeme se vždy nově rozhodnout prožít ho celý s Bohem. Dýchat s Bohem, kráčet s Bohem, oslavovat Boha ve všem, co děláme. Každý nový den, každé nové tady a teď je pro nás neopakovatelnou příležitostí být nově s Bohem a žít jako dítě Boží.
Přítomný okamžik je tím nejdůležitějším časem v lidském životě. Jedině přítomnost nám odkrývá a nabízí to nejpodstatnější. Můžeme-li něco změnit, pak jedině v přítomnosti. V přítomném okamžiku, tady a teď. V přítomnosti si tvoříme budoucnost a konzumujeme plody minulosti.
Jestliže chceme v našem životě něco změnit, žijme tady a teď. Buďme s Bohem tady a teď, otevřme se Bohu v (každém) tady a teď. Čas totiž plyne jako řeka a co se jednou stane, se již nikdy nevrátí. Momentální možnost otevřít se Bohu, vykonat něco dobrého se již nikdy nebude opakovat.
Přítomný okamžik
je tím nejdůležitějším časem
v lidském životě.
Můžeme-li totiž něco změnit,
pak jedině v přítomnosti.
