Volby nás nyní pronásledují na každém kroku - v televizi, rozhlase, na plakátech i na internetu. Všude. Je třeba se tím opravdu tak zneklidňovat?
Volby jsou ale jeden z nástrojů, kterými současný svět nabízí všem lidem šanci zasáhnout do politického dění. Někdy, pravda, není z čeho vybírat. Přesto však jsou velmi důležitým momentem i v našich dějinách. Připomeňme, že například volby v roce 1946 určily naši budoucnost na mnoho desetiletí, v jistém smyslu až do dnešních dní.
Není to však jen otázka dávné minulosti. Nedávno například v Turecku došlo k podobnému politickému posunu. Od státu, kde měl člověk právo na vlastnictví, mohl se svobodně pohybovat, ba dokonce mohl svobodně říkat svůj názor, se velice snadno posunuli ke státu, kde jsou lidé za svůj názor perzekuováni, tisíce lidí končí v kriminálech, přicházejí o majetek.
Každé volby do vedení státu nás staví před otázku, zda půjdeme i nadále po cestě, která respektuje naši svobodu, spravedlnost a chrání prosperitu země. Některé volby jsou nudné, kandidáti jsou nezajímaví, jindy se možná dostane na střet názorů. Ale vždy jde o to, zda kandidáti jsou vnitřně natolik kvalitní, že nezneužijí moc k plíživému zavedení autoritářského režimu.
Hledáme prezidenta. Mnozí z kandidátů již mají za sebou pořádný kus životní cesty a je možné jejich skutky léta pozorovat. Ježíš přinesl jednoduché a stále platné pravidlo: „Strom se pozná po ovoci. Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné.“ (Matouš 12,33). A nám jde o dobré ovoce!
Tak tedy hledejme, kdo z kandidátů má za sebou dobré ovoce, nikoli trpké, hořké, plné jedů, zatuchliny, prolezlé cizími červy. Dobré ovoce je chutné, kvalitní a čisté. A takový má být i dobrý prezident.
