Osoba je bytím, ke kterému existuje jen jeden přístup, jen jedny dveře. Ty se dají otevřít pouze zevnitř, nikoli vylomit zvenčí. Jestliže chci poznat nějakou osobu, musím vyslat nejprve své srdce. Tím musím zaklepat. Jestliže dostatečně dlouho klepu na dveře svým srdcem (to znamená bezvýhradně nasazuji svou důvěru), dveře se otevřou. Teprve pak pozvu svůj rozum.

Láska nečiní člověka slepým, nýbrž vidoucím. Kdo nasazuje srdce a rozum, ten poznává, co se skrývá za dveřmi a kým dotyčný je. To ale vyžaduje celého člověka, a proto je to velmi namáhavé. Jako učitel fyziky potřebuji pouze hlavu, ale jako profesor teologie nebo jako učitel náboženství musím angažovat hlavu i srdce.


***



Ukázka z knihy "Dívat se srdcem - Kardinál Joachim Meisner v rozhovoru s Stefanem Rehderem", kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství


Několik kapitol z knihy naleznete zde