Postavil jsem se na odpor šikanátotrovi

Když mi bylo sedm, naše rodina se přestěhovala do nového domu. Přímo naproti nám bydlel ovšem „malý násilník“! Byl jsem tehdy stydlivý, trochu baculatý mrňous - hotová pastva pro takového klučičího tyrana.

A tak jsem od něj pravidelně dostával na frak. V oněch časech udíleli rodiče v takových případech jen jedinou radu: "Postav se mu, chlapče! Braň se!" A tak jsem to jednoho dne opravdu udělal. Bylo to drsné a děsivé, ale zaťal jsem pěsti, zamával pažemi - a ten surovec vzal do zaječích! Užasl jsem. Byl jsem dokonce tak zmatený, že jediné, co mě napadlo, bylo zaklepat na dveře protějšího domu a omluvit se matce toho neurvalce.

Výzva i pro tebe?

Čím jsme větší, tím větší jsou i surovci, kteří nás tyranizují. I stává se, že někdy někdo (často ten poslední, od koho byste něco takového čekali) se jim vzepře a pustí se do drsného boje.

Třeba jako Martin Luther King, který snil o dni, kdy budou mít všichni lidé - bez ohledu na barvu své kůže stejná práva. Nebo jako William Wilberforce, který celý život zasvětil boji proti otroctví. A jako Matka Tereza, která hlásala, že úplně všichni lidé - chudí a nemocní i ti, kteří dosud čekají na své narození - si zaslouží naši ochranu a péči. A kdo ví? Možná, že to jednou bude někdo právě takový, jako jsi ty!

David a Goliáš

V biblickém příběhu Izraelci uslyšeli od Goliáše stejnou výzvu, jakou slýchali už celých čtyřicet dní. A chvěli se až do posledního muže. Ale Goliášovo hulákání vyslechl ještě někdo další - David. Slyšel Goliáše poprvé. A ta výzva ho rozlítila.

Snad to nějak souviselo s jeho úctou k vlastnímu lidu. Snad to nějak souviselo s jeho úctou k Bohu. Ale možná, že ho už přestalo bavit být pořád malý. David byl koneckonců nejmladší z osmi sourozenců. A bez ohledu na to, jak statečně si počínal při obraně otcových stád, jeho bratři v něm pořád viděli malého šprčka. Šoupni mi sem sandály a přihraj mi suknici, špunte - to býval jeho úděl. A zatímco starší bratři mohli sloužit jako vojáci, on jim směl tak leda přinést oběd a jejich velitelům pár kousků kozího sýra. "Kdybych tak jednou," sníval David, "mohl pro změnu udělat něco opravdu velikého." A pak uslyšel Goliášovu výzvu. "Jakou dostaneš odměnu, kdybys toho obra porazil?" zeptal se namátkou jednoho vojáka. Doneslo se to ke králi Saulovi a ten se zajímal, co je to za chlapce. "Tak ty chceš bojovat s obrem?" zubil se král Saul. Tenhle pohled David dobře znal. Stejně se na něj čas od času dívali i jeho starší bratři. Jako kdyby mu naznačovali, tebe, mrňousi, neberu vážně, ty bezvýznamný pasáčku...