Vzdálenosti se zkracují, máme možnost obdržet informace v reálném čase skoro z každého místa planety. Vzrůstá vzájemná závislost mezi různými oblastmi světa. Tyto skutečnosti nám dávají poznat bolest v každé, i v té nejodlehlejší části světa. Války, humanitární katastrofy, přírodní pohromy, které zasahují vzdálené národy. Jak odpovědět solidárně a s účastí?
Když hledíme na svět, je důležité prvenství srdce. Srdce znepokojuje hospodářská dogmata. Srdce znepokojuje politiku. Srdce plodí fantazii, kterou politika tak často potřebuje. Silný zrak bez srdce činí člověka „šilhavým“. Křesťané mají žít především srdcem. Neexistuje řešení na všechno. Ale nesmí se zavírat srdce jen proto, že teď není po ruce řešení. Láska znepokojuje a připomíná. Vidět v druhých bratry - to je způsob, jak žít v globalizovaném světě.
V bratrství je moudrost, která pomáhá vidět dál, než kam dosahá nesmyslná nenávist a odpor. Bratrství nedělá křesťany bezelstnějšími. A dělá-li je takovými, obvykle se stanou bystřejšími a mají větší rozhled, takže jsou moudřejší. Athenagoras, patriarcha, který žil uprostřed etnických, nacionalistických i náboženských konfliktů, napsal na konci svého života:
Všechny národy jsou dobré, všechny rasy ... Já patřím ke všem národům. Kvasem lidské jednoty musí být křesťanská jednota. Sjednocení lidstva je současně výrazem i hledáním naší dokonalé jednoty v Kristu. V Kristu jsme si všichni navzájem údy. Já patřím všem církvím: nebo spíše existuje jedna jediná církev, církev Kristova. Je jediná teologie: zvěst o zmrtvýchvstalém Kristu, který nás křísí a dává nám sílu milovat. Zanedlouho poletí lidé na Měsíc, ale už neznají smysl života. My křesťané se nesmíme ničeho bát. Nemáme co žádat, nemáme co požadovat, ale máme svědčit, že život má smysl, že život je nesmírný, že se otvírá věčnosti. Protože Bůh existuje, Bůh existuje a tento Neznámý je naším přítelem.
***
Se svolením zpracováno podle knihy: Andrea Riccardiho: Bůh nemá strach, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
***
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
Když hledíme na svět, je důležité prvenství srdce. Srdce znepokojuje hospodářská dogmata. Srdce znepokojuje politiku. Srdce plodí fantazii, kterou politika tak často potřebuje. Silný zrak bez srdce činí člověka „šilhavým“. Křesťané mají žít především srdcem. Neexistuje řešení na všechno. Ale nesmí se zavírat srdce jen proto, že teď není po ruce řešení. Láska znepokojuje a připomíná. Vidět v druhých bratry - to je způsob, jak žít v globalizovaném světě.
V bratrství je moudrost, která pomáhá vidět dál, než kam dosahá nesmyslná nenávist a odpor. Bratrství nedělá křesťany bezelstnějšími. A dělá-li je takovými, obvykle se stanou bystřejšími a mají větší rozhled, takže jsou moudřejší. Athenagoras, patriarcha, který žil uprostřed etnických, nacionalistických i náboženských konfliktů, napsal na konci svého života:
Všechny národy jsou dobré, všechny rasy ... Já patřím ke všem národům. Kvasem lidské jednoty musí být křesťanská jednota. Sjednocení lidstva je současně výrazem i hledáním naší dokonalé jednoty v Kristu. V Kristu jsme si všichni navzájem údy. Já patřím všem církvím: nebo spíše existuje jedna jediná církev, církev Kristova. Je jediná teologie: zvěst o zmrtvýchvstalém Kristu, který nás křísí a dává nám sílu milovat. Zanedlouho poletí lidé na Měsíc, ale už neznají smysl života. My křesťané se nesmíme ničeho bát. Nemáme co žádat, nemáme co požadovat, ale máme svědčit, že život má smysl, že život je nesmírný, že se otvírá věčnosti. Protože Bůh existuje, Bůh existuje a tento Neznámý je naším přítelem.
***
Se svolením zpracováno podle knihy: Andrea Riccardiho: Bůh nemá strach, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
***
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
