Ludmila z knížecího rodu Pšovanů
Svatá Ludmila byla šlechtična z knížecího rodu Pšovanů v severních Čechách. Narodila se kolem roku 860 na území dnešního Mělníka a byla provdána za knížete Bořivoje, který je považován za prvního vládce Čechů. Když kníže Bořivoj přijal křesťanství a byl pokřtěn od sv. Metoděje na Velehradě (874), stala se i Ludmila aktivní křesťankou.
Křesťansky vychovala oba své syny Spytihněva a Vratislava, kteří se po otcově smrti vystřídali na trůnu. Když ale i Vratislav roku 920 zemřel, byl za vládce Čechů prohlášen jeho syn Václav, tehdy ještě neplnoletý. Proto za něj vládla jeho matka Drahomíra. Václavovo vzdělání měla na starosti babička Ludmila, která se snažila splnit své povinnosti vychovatelky co nejlépe. Ludmila ale v té době měla méně přívrženců, než její snacha Drahomíra, za kterou stáli mnozí protiněmecky naladění pohanští velmožové.
Tetín U Berouna
Nakonec vliv Drahomíry převážil a Ludmila musela vyklidit pozice. Uchýlila se tedy na hrad Tetín u Berouna, jihozápadně od Prahy, jenž vlastnila její rodina. Přestože tchyně byla daleko, Drahomíra se jí stále obávala. Vyslala tedy na Tetín dva najaté vrahy (Tunna a Gomon), kteří Ludmilu uškrtili.
Chrám svatého Jiří na Hradčanech
Ludmila po své smrti měla paradoxně ještě větší vliv. Její krutá smrt přívržence křesťanství nezaskočila, nýbrž spíše povzbudila. Neoplakávali ji jako oběť, ale začali ji vzývat jako mučednici a ochránkyni. A jakmile se Václav chopil moci, matku Drahomíru zbavil vlivu a odeslal ji z Prahy pryč. Na Václavův příkaz bylo Ludmilino tělo přeneseno do Prahy a uloženo v chrámu svatého Jiří. V polovině 12. století schválil papež úctu k Ludmile jako ke světici a mučednici.
Bořivoj + Ludmila
|
Vratislav + Drahomíra; Spytihněv
|
Václav; Boleslav
