Ztratila jsem k manželovi úctu

Dobrý den,
vzala jsem si rozvedeného muže. Již několik let bojuje o dítě z prvního manželství a s bývalou ženou řeší nekonečné soudní spory, což má samozřejmě negativní vliv na celou naši rodinu, naše společné děti.  Žije jen soudním sporem, ničemu jinému se nevěnuje, dětem taky nijak zvlášť ani tomu, o které tak bojuje. Odpoledne přijde z práce a lehne si na gauč, kouká do mobilu a chodí kouřit. Nic víc, nic míň. Žádný společný čas s rodinou.
Snažila jsem se pořád do vztahu něco dávat. Ale už nemůžu. Už jsem ztratila poslední kapku lásky, kterou jsem k němu ještě měla. Dokážu vytrvat v takové situaci, je mi lhostejný. Jenže mám obavu o svoje děti, co jim to do života přinese? Nechci jim dávat takový vzorec./.../
Když s ním chci zabřehnout rozhovor na nějaké téma, tak se mnou nekomunikuje, urazí se. Navrhovala jsem poradnu, ale odmítá, protože by to stálo peníze.
Nevím, co mám dělat, takové manželství jsem si opravdu nepředstavovala. Nic spolu nesdílíme, on nemá žádné záliby, co bychom mohli spolu prožívat. Žiju jako svobodná matka, s dětmi pořád trávím čas někde sama.

/.../

Dobrý den, N.

děkuji za sdílení Vašeho příběhu. Je mi líto, že jste se s manželem odcizili a jeho chování určitě není v pořádku. Mrzí mě také, že je Vám lhostejný. Manželské hádky a krize jsou součástí manželství, ale zde se zdá, že jste na Váš vztah oba rezignovali. Nebylo by dobré, a to zejména pro Vás (ale i pro Vaše děti a pro manžela) pokračovat v takovémto „fungování“, resp. „přežívání“. Myslím, že byste se měla pokusit tuto situaci nějak změnit.

Zkuste se prosím zamyslet nad důvody této rezignace a začněte u sebe, protože druhého člověka úplně předělat nemůžeme, ale můžeme změnit naše chování. Vím, že položit si tyto otázky může být těžké. Můžete se sama sebe např. zeptat: Jak jsem já přispěla k tomu, že je náš vztah takto odtažitý? Čím jsem to mohla způsobit? Jak k tomu přispívám dnes? Co prožívá můj manžel? Co mi vlastně říká? A co mi neříká? Co nyní opravdu chci? A co nechci?

Vztah (a zvláště v manželství) je o vzájemném sdílení, podpoře a úctě. Může Vám pomoci víra? Jste Vy nebo Váš manžel věřící? Pokud by tomu tak bylo (ale vlastně i pokud ne), můžete čerpat inspiraci pro Vaše vztahy ze vzoru Svaté Rodiny. Vzájemná láska, blízkost, úcta, respekt jsou vlastnosti, které mezi Josefem a Marií byly zjevné a které jsou velmi důležitými součástmi všech rodinných vztahů. Pokud je mezi Vámi a Vaším manželem lhostejnost, zlost, absence lásky nebo dokonce nenávist, je zřejmé, že do Vaší rodiny vstoupilo zlo a je zapotřebí vztahy uzdravit. Můžete vyhledat pomoc duchovní (modlitbu, rozhovor s knězem, pokání atd.) nebo psychologickou (psychoterapeut, rodinný poradce, mediátor atd.). Mnoho z těchto služeb je poskytováno bezplatně, nic by Vás to nestálo. Každopádně je důležité, abyste si uvědomila - za předpokladu, že svou situaci chcete změnit - jak je důležité to manželovi jasně a důrazně říci, že to chcete jinak. Trvejte na tom, že pro Vás a Vaše děti (a pro něj samotného) není dobré v takové situaci „přežívat“ dále.

Modlete se za to, aby Vás manžel vyslechnul, porozuměl tomu a chtěl se situací něco dělat. Můžete se modlit ke svaté Ludmile nebo Zdislavě, které jsou obě patronkami rodin, aby se za Vás a Vaši rodinu u Boha přimlouvaly a On ji uzdravil a proměnil k lepšímu. Můžete se také modlit na přímluvu Panny Marie, která je matkou a ochránkyní nás všech. V životě je velmi důležité hledat opravdovou lásku - k Bohu, k druhému člověku, k sobě samému. Ve chvíli, kdy takovou lásku najdeme a prožíváme, život získává jiný, smysluplnější rozměr. Pravá láska totiž neposuzuje, neodsuzuje a přistupuje k druhému člověku s tolerancí a vděčností.

Milá N., moc bych Vám přál, abyste takovou opravdovou lásku s Boží pomocí ve svém životě našla a Váš vztah s manželem se díky lásce proměnil! 

Kategorie otázky: Manželské krize