Zpěvy při mši - rozepře s farářem

Dobrý den,
máme rozepře s naším p. farářem, co se může zpívat při mši svaté. Odkazuje se na nějaký předpis , podle kterého se během mše svaté nesmějí zpívat některé písně z kancionálu. 
Jsme malá farnost, povětšinou starších lidí. Některé písně jsou pro nás zpevněné a jiné nové zpěvy, nás nutí místo zpěvu mlčet.
...
Můžete nám prosím poskytnout příslušný dokument, podle kterého se řídí výběr písní ke mši?
Děkuji za celou farnost.
 

Vážený pane, 
Vaše otázka otevírá široké pole problematiky slavení liturgie.
Nejprve obecně:
Hudba v liturgii hraje významnou roli. Nejde ani o kulturní vložku, ani vyplnění hluchého místa. Naopak má společně s dalšími prvky vytvořit propracovanou atmosféru, v níž všechny prvky souvisí a vytvářejí kompaktní celek. Jinými slovy hudba je stejně klíčovým prvkem modlitby jako čtení Božího slova, Otče náš nebo Vyznání víry. Proto se pro liturgii leckteré hudební kusy nehodí.

Obecně se v liturgii rozlišují několikeré druhy zpěvu. Tím prvním je zpěv liturgických modliteb celebranta a zpěv výzev a odpovědí. Druhou rovinou je tzv. ordinarium, kam patří „Pane, smiluj se!“, Sláva na výsostech Bohu, Svatý, svatý... Tyto zpěvy mají přísná pravidla, především se nesmí měnit text či nahrazovat jinou písní atd. V kancionálu je najdete pod čísly 500.
A poslední rovinou jsou písně doplňující některé úkony jako je např. liturgický průvod, přijímání... Právě u těchto situací se mohou používat ostatní písně z kancionálu. Ale i zde platí základní pravidlo, že text písně musí korespondovat s úkonem. Je tedy např. nevhodné, když slavíme Velikonoce, zpívat vánoční píseň nebo, když přicházíme k přijímání - k setkání s eucharistickým Kristem, zpívat mariánskou píseň atd. Proto se autoři Kancionálu pokusili nad každou píseň připojit drobnými písmeny označení „M“ a čísla. Označuje se, ke které části mše se píseň hodí.

K této věci existuje několik spíše obecných norem. Nejzásadnější a nejobecnější je koncilní dokument Sacrosanctum Concilium, kde se ale hudbě věnuje kapitola 6 ve velmi obecné rovině. Je třeba pamatovat, že jde o dokument reflektující situaci „tridentských mší“, tedy podle misálu Pia V., které probíhaly celé latinsky, a koncil řešil otázku používání národních jazyků (vydáno 1965).

Druhým důležitým dokumentem jsou Všeobecné pokyny k Římskému misálu, tedy jakýsi úvod a vysvětlení k misálu, který dnes užíváme. Ale i zde cílem dokumentu není hudba jako klíčová otázka, a tak zde najdeme jen drobné a všeobecné poznámky např. čl. 393.

Dalším je dokument z roku 1967, který taktéž ještě nemá zkušenost se zažitím nově postavené liturgie, tak jak ji prožíváme dnes. Jde o Instrukci Musicam Sacram (v italštině zde).  Na tento dokument se odvolává nejvíce.

Posledním může být dokument český, vydaný Sekcí pro mládež České biskupské konference Soubor doporučení pro používání liturgické hudby při bohoslužbách... , který je možné vzít poměrně široce pro všechny příležitosti.

Pokud tedy např. zvolíte  v době vánoční jako mešní píseň barokní koledu, i když k Vánocům jistě patří, přesto nejde o mešní píseň ve vlastním slova smyslu, tedy není korespondující např. s přinášením obětních darů nebo přijímáním. Někdo by možná nebyl tak přísný, ale požadavek Vašeho p. faráře by byl v takovém případě oprávněný.

Narážíme však na velmi obecný problém, že katolický svět nemá písně přísně koncipované ke mši, které by současně měly kvalitní text jak obsahově, tak rytmicky a současně kvalitní a zpěvnou melodii. Snad i proto se tak dobře prosazují písně připravené pro kytary či jednodušší interpretaci. Nejde tedy o snadné řešení Vaší otázky a myslím, že se dá hledat kompromisní řešení. A také modlit za nové kvalitní hudebníky a znalce liturgie.

Kategorie otázky: Mše, eucharistie, liturgie, nedělní povinnost