Zanedbával jsem manželku - našla si jiného

Dobrý den,

opouští mě manželka, našla si jiného a chce se odstěhovat, i když ne k němu. Přečetl jsem si na vašem webu spoustu otázek a odpovědí a s těžkým srdcem si uvědomuji, že vinu nesu já. Celé roky jsem zanedbával naši komunikaci, vztah  bral jako samozřejmost, nehledal jsem si k ní cestu. Trpěla se mnou a já byl k tomu slepý. /.../

Řekla mi, že chce odejít. Na našem manželství už se prý nadřela dost, už nechce pokračovat. Údajně už ke mě nic necítí, lásku, zlost, ani nic jiného, jen prázdnotu. Mluvíme spolu otevřeně asi až teď, celé manželství jsem to zanedbával, neposlouchal jsem. Bolest je veliká, ale říkal jsem si, že mi ho Bůh poslal, aby mě konečně někdo probudil z nezájmu a letargie, ve které jsem žil. Řekl jsem jí, že jí přeji, ať je šťastná, že si to zaslouží…

/…/

Děsí mě představa samoty, ale  rozhodl jsem se, že jí zůstanu věrný. Jen bych se chtěl zeptat, kde mám hledat smysl mého života, když ho strávím patrně sám, bez dětí. Popravdě vůbec nevím kudy kam. Omlouvám se za možná nesrozumitelné pasáže a předem děkuji za jakýkoliv názor.

Milý …
Děkuji za otevřenost a upřímnost, se kterou popisujete svou situaci doma.
Z Vašeho dopisu je cítit bolest nad ztrátou manželky a lítost nad tím, co jste mohl dělat jinak a předejít tak možná situaci, ve které se nyní nacházíte. Není samozřejmé vidět svůj podíl viny na nefungujícím manželství. Chce to kus odvahy. A i když Vám v tomto „otevřela oči“ až přítomnost nového muže, jsou to věci, na kterých můžete stavět, ať už pro sebe nebo pro partnerský vztah.

Z vašeho dopisu jsem se dozvěděla pár věcí o Vás a Vašem vztahu, mnohé se přesto mohu jen domýšlet. Píšete, že se nyní s manželkou můžete otevřeně bavit. V dopise není jasné, co vše Vám manželka opravdu řekla a co se jen domýšlíte, ani nevím, co přesně jste jí řekl Vy a jak na to reagovala. Vypadá to ale, že manželčin odchod berete jako hotovou věc, se kterou není možné dělat nic než se smířit a čekat. Dokonce to může vypadat, jako byste jí v odchodu podporoval (že si zaslouží štěstí, které s Vámi nezažila). Zatím se ale neodstěhovala, a to že se ani nechce zatím stěhovat k novému partnerovi, by mohlo naznačovat, že ještě bude otevřená dialogu. Pokud o manželku opravdu stojíte, možná byste mohl zkusit o ni zabojovat.

Poprosit ji o možnost v klidu si promluvit a říct jí věci, které píšete. Že ji milujete, že si uvědomujete, co jste možná dělal špatně a navrhnout konkrétní řešení toho, co by mohlo ve Vašem manželství fungovat jinak, kdyby Vám ještě dala šanci. Mohl byste se jí zeptat, jaké věci ji vedou k tomu, aby od Vás odešla (možná, že pro ni je ve vztahu důležité něco jiného než pro Vás) a co by ona potřebovala, abyste dělal jinak, aby to fungovalo. Mohl byste jí navrhnout, že byste zašli do manželské poradny, kde Vám pomohou si o situaci promluvit (s nadhledem a vzájemném naslouchání, bez zamotání se do negativních emocí a obviňování, ke kterému často dochází, když se snažíme situaci řešit sami). Nevím, zda je nebo není pozdě, ve vztahu je vždy potřeba ochota obou z partnerů, ale zkuste zabojovat. Možná Vaše žena v tuto chvíli jen nevidí jiné řešení, jak se dostat ze vztahu, kde jí není dobře, možná už je pro ni těžké Vám věřit, že se něco změní.

V každém manželství jsou přirozená určitá krizová období, která však mohou být příležitostí, začít ve vztahu nějak nanovo, nastavit věci znovu a nově tak, aby v tom oba dva byli spokojení. Zároveň je každý ve vztahu zodpovědný za svá rozhodnutí, a i když jste možná přispěl k tomu, že se s Vámi Vaše žena necítila dobře, bylo to její rozhodnutí, že zvolí jako řešení odchod s jiným mužem. Možná se i Vy budete muset kromě bolesti a smutku, které nyní cítíte, popasovat s dalšími pocity, jako je hněv nebo nedůvěra k Vaší ženě a uvědomit si co i Vy ve vztahu potřebujete.

Ať už se Vám s Vaší ženou podaří zajít někam do poradny nebo ne, Vám samotnému by mohlo pomoci si o svých pocitech promluvit s někým dalším, ideálně s psychologem či psychoterapeutem, se kterým byste mohl svou situaci probrat podrobně a hledat nejvhodnější řešení, které já Vám zde z pár napsaných řádků dát nemohu. Nebudu zastírat, že cesta spravování rozbitého džbánu nemusí být jednoduchá, i pokud se Vám podaří přesvědčit manželku, abyste to zkusili znovu. Bude to chtít trpělivost, ochotu komunikovat a vzájemně si naslouchat, dělat kompromisy, ale možné to určitě je. Navíc někdy se během snahy o nápravu ukáže, že džbán nebyl rozbitý, jen prázdný a že jej stačí začít plnit dobrými věcmi a pravidelně se o společnou nádobu starat.

A v neposlední řadě se ptáte, kde máte hledat smysl života. Nikdy není dobré hledat smysl života v partnerovi nebo v něčem zvenčí, o co můžeme snadno přijít, i když obojí může našemu životnímu smyslu přispívat. Snažte se žít tak, abyste byl Vy sám se sebou a svým životem spokojený nezávisle na partnerce a dalšímu okolí. Zmiňujete se o Bohu, proto předpokládám, že jste věřící, odpověď na Vaši otázku je tedy nasnadě. Hledejte u Něj. Nabídněte Bohu svou situaci a přijďte za ním jako syn za milujícím otcem, kterým On je. Můžete vyhledat nějakého duchovního, například kněze a poprosit jej o rozhovor či modlitbu. Je dobré vědět, že na nic, co prožíváte nejste sám, i když to tak někdy možná necítíte. Bůh Vás miluje a bude při Vás, ať se Váš život bude odvíjet jakkoli. Poproste, aby vstoupil do Vaší situace a konal tam, kde Vaše síly už jsou krátké.

Přeji Vám odvahu a naději.

Kategorie otázky: Manželské krize