13. 9. 2024, tut
Využívání ostatními spolužáky
Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Křesťanská etika, hřích
Dobrý den,
měl bych na vás otázku. Chodím na střední školu. Mám takový dojem, že mě spolužáci akorát tak využívají. Pozdraví mě, jen když si potřebují půjčit zápisky z určitého předmětu nebo zjistit, jestli se dnes nepíší nějaké testy. Snažím se jim vždy vyhovět a slušně a rád odpovím. Po zbytek času mě ale úplně ignorují, dělají, jako bych nebyl.
Taky když mi někdo napíše z nich na WhatsApp, že by chtěl zápisky, tak mu je pošlu, hned, jakmile je to možné. Když ale chci zápisky já, tak se musím stále připomínat, jinak nic nedostanu.
Děkuji předem za váš pohled.
Pokud je soustavně snaha pouze jedné strany, něco není v pořádku
Milý ..,
je dobře, že sis začal všímat určité nerovnováhy mezi tím, jak se spolužáci chovají k Tobě a jak se chováš Ty k nim. Určitě není v pořádku, že Tě spolužáci většinu času ignorují a nezdraví a začnou, až když něco potřebují. Možná mají pocit, že si to necháš líbit a že si to tedy mohou dovolit. Proto je myslím dobře, že sis toho všiml a cítím, že se Ti to nelíbí a chceš s tím něco dělat.
Ještě předtím, než budu psát o možných řešeních, mě zajímá, zda Tě nezdraví skutečně všichni, nebo jestli přece jen mezi spolužáky máš nějakého kamaráda. Pro nějakou změnu nebo řešení je dobré mít nějakého spojence ve třídě, který Tě podpoří a postaví se za Tebe a ke kterému máš důvěru. Pokud to ve třídě nejde, je dobré takového spojence hledat jinde, třeba v rodině nebo jinde ve škole (spolužák z jiné třídy, učitel, školní psycholog).
Možná jsi byl vychovávaný v tom, že je třeba se chovat k ostatním slušně, být ochotný, což často znamená hned jim vyhovět. Anebo Ti to třeba přišlo v pořádku, protože tím se chováme podle evangelijního zlatého pravidla: jak byste chtěli, aby se druzí chovali k vám, chovejte se vy k nim. Teď jsi ale možná narazil na hranici tohoto pravidla, že pokud je zde soustavně pouze snaha z Tvé strany, něco není v pořádku. Pro začátek bych zkusila být vůči spolužákům rezervovanější: pokud mě někdo nezdraví, můžu ho několikrát pozdravit (nebo ne), ale pak bych se do toho asi nenutila. I sdílení zápisků bych spolužáky nebrala jako prioritu, není třeba jim odepisovat hned. Pokud jim budeš chtít zápisky půjčit, proč ne, ale určitě nepřizpůsobuj svůj program jejich potřebám. Máš svoji hodnotu a tyto chvíle pro Tebe mohou být cvičením v tom si svoji hodnotu a důstojnost uvědomit. A můžeš klidně argumentovat tím, že Tobě také spolužáci neodepisují hned. Snažila bych se také o rovnováhu v tom, aby když půjčíš zápisky, i dotyční Ti zas půjčili svoje, ale to asi už probíhá. Mělo by se jednat o férový vyrovnaný přístup.
Držím ti palce, aby ses naučil i říkat „ne“ tam, kde Tě někdo jen využívá. Přeji Ti, abys měl vždy kolem sebe někoho, na koho se můžeš spolehnout, a to i v rámci školy, zvlášť pokud by proti Tobě skutečně byla celá třída. A přimlouvám se za to, aby sis připomínal svoji hodnotu a důstojnost, kterou máš, a tohle vědomí Ti dávalo sílu i odvahu v těžkých chvílích. Držím palce!
Kategorie otázky: Vztahy, přátelství, kamarádství, Křesťanská etika, hřích
Související texty k tématu:
Láska, vztahy, přátelství:
- Každý (z nás) potřebuje lidi, kteří se k němu dobře chovají... Jako lidé máme mnohé potřeby. Potřebujme stravu, oblečení, někdy i léky. A nejvíc potřebujeme lidi. Ale ještě více potřebujeme lidi, kteří se k nám prostě dobře chovají, kteří nás mají rádi...
- Pokud hledám pokoj a štěstí nejdříve v Bohu, jsem svobodnější vůči ostatním lidem ... aniž bych jim zazlíval, že neodpovídají mým očekáváním.
- Přátelé nejsou dokonalí lidé Přítel není v žádném případě nějaký ideál. Aleksander Fredro žertem podotýká: "Přátele milujeme kvůli jejich nedostatkům, protože rádi objevíme u druhého nějakou tu chybičku."
- Některé překážky zdravého přátelství Přátelství je požehnáním pro život každého člověka. Pro věřící je to zároveň jeden ze způsobů, kterými Bůh dává najevo, že on sám je naším přítelem.
- Další texty k tématu láska, vztahy, přátelství