Vnitřní uzdravení a osvobození - konkrétní kroky

Chvála Kristu,
bylo mi doporučeno přečíst si "Malou cestuTerezie z Lisieux". Mám totiž z dětství, kdy jsem žila v rodině 12 let ve stresu, bez projevů lásky, následky. Jsem přecitlivělá, často plačtivá, trpím velkou sebelítostí, nadbytečnou trémou, strachem, úzkostmi ...  Četba mi velmi pomohla. Asi už jsem dokázala odpustit rodičům, prarodičům, sourozencům, něco i sobě. Ale následky zůstávají...

Chci se zeptat, jak dál? Když člověk odpustí, odpadá zátěž zášti, obviňování,  sebeobviňování, ztráta času nad rozebíráním minulosti, atd. Ale jak dál? Je to otázka mé malé víry, že nejsou věci uzdraveny? Nedokážu se asi Bohu otevřít a pustit ho, aby následky uzdravil.... Přemáhají mě zranění, zlozvyky, slabá vůle...

 Jak se může člověk, který má v sobě vryté špatné vzorce myšlení, chování, po obrácení stát dobrým? 
Předem velmi děkuji a zdravím.

-redakčně upraveno-

Milá ...,
"Malá cesta Terezičky z Lissieux" je skutečně velikou pomocí, když se nám nedaří přijímat sama sebe se svojí minulostí a svojí situací.

V procesu uzdravování a osvobození je důležité mít nějaké duchovní doprovázení. Najděte si někoho (nemusí to být nutně kněz nebo řeholnice), kdo je o krok dále, než Vy a trochu rozumí otázce vnitřního uzdravení a osvobození.

Další věc, která je důležitá, je odjet na nějaké duchovní cvičení, které je zaměřené na vnitřní uzdravení (Otcovo srdce, Anamnéza v Komuntiě Chemin Neuf,  Siloé v Polsku, Itálii nebo ve Francii)

Třetí věc, která je podmínkou zakoušení pokoje je žít harmonický křesťanský život. Měla byste žít ve společenství, v modlitební skupině, mít denní osobní modlitbu s Biblí, život ze svátostí tak, jak je umožňuje církev,  žít službu druhým, v kostele i mimo něj, zapojit se do předávání víry (nějaké formy evangelizace). Při hledání svého místa se nedívejte  příliš daleko. Podívejte se na své sousedy, na vaši farnost, nabídněte, co zvládnete, a Pán se k tomu přizná a pomůže Vám získávat čím dál hlubší pokoj.

Pokud bude toto všechno patřit pevně do Vašeho života, pak by se důsledky vašich zranění měly zmenšit a měla byste se postupně cítit lépe. Je ale potřeba jít po cestě uzdravení dál a mít trpělivost. Myslím, že nejde ani tolik o to, že máte málo víry a vůle, jak píšete, ale spíše jde o to, abyste jednotlivé kroky uzdravení co nejpřesněji pochopila a slovně vyjádřila a to nejlépe s někým. Abyste co nejlépe věděla, které konkrétní kořeny přinášejí jednotlivé psychické obtíže. Někdy říkáme věci příliš všeobecně. Jindy zase nechceme ´kvůli křesťanské lásce´ obvinit toho, kdo nám ublížil, což je falešné. Když to jasně vyjádříme, umožníme odpuštění.

Proces uzdravení by měl mít několik kroků. Doporučuji knihu : Neal Lozano: "Pět klíčů modlitby za osvobození", která  tyto kroky popisuje. Níže nastíním hlavní tři:

1. Nejprve je ránu potřeba vyčistit a uvědomit si, proč jsem se zranila, abych se tomu mohla příště vyhnout. V duchovním smyslu tedy zkusit přijít na původ zranění (jedno nebo více). Někdy říkáme, že je třeba najít kořen zranění (jedovaté kořeny stromu, ze kterého vyrostlo zranění). Když totiž člověk zalepí leukoplastí ránu, která není vyčištěná, rána se zanítí a je často je to ještě horší. Může se jednat buď o nějakou událost(i), která se stala (byla jsem přítomná scéně plné zla), o nějaký vztah (př.s jedním z rodičů nebo někým ze školy, kdo mne šikanoval…), o nějaké období (př.celé dětství strávené v divném prostředí), vlastní čin (umělý potrat, sexuální závislosti apod.) Každá z těchto věcí může být příčinou osobnostních a psychických obtíží.

Když najdeme místa, kde jsme zranění, je dobře myslet na slova z Lk 5,31: Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Ježíš nás hledá. A nezajímají ho až tak lidé zdraví, ale nemocní. Mohu si být jistý, že se na mne s hlubokou láskou dívá a mluví se mnou o všem, co se stalo. Představuji si to vždycky jako důvěrné místo, kde jsme s Pánem sami dva. Toto je dlouhá a hluboká etapa. Právě proto je dobře jet na cvičení a mít duchovní doprovázení. Postupně totiž zjišťujeme, že Ježíš byl s námi v těch nejtěžších chvílích a to velmi konkrétně, byl tam se svojí láskou a ochraňoval nás, aby se nestalo ještě něco mnohem horšího. Prvním krokem je tedy najít místa svých zranění.

2. Druhým krokem je odpustit. Bůh nás povzbuzuje, abychom odpustili, protože neodpustíme-li, zamykáme sami sebe v hrobě. Klíč máme ovšem uvnitř. Je nám k dispozici. Odpuštění je proces, někdy to trvá. Mohu si tedy uvědomit klíčové osoby svých zranění a říci větu: Ve jménu Ježíši ti odpouštím (jméno) co (konkrétně kterou chvíli, věc, období života, událost). Odpuštění je páteř uzdravení, bez něj nebudeme schopni se pohnout z místa.
Odpuštění ale není smíření. Z toho vyplývá, že druhá osoba nemusí nutně o mém odpuštění vědět ani mi ho oplatit. Odpuštění není ani věc citu. Je věcí vůle. Chci-li to udělat, stačí to.

3. Ve třetím kroku si mohu uvědomit, kde jsem svázaná, a toho se zříci. Např.: Stále mne to táhne k žárlivosti, jsem agresivní, odsuzuji druhé, lžu, svádí mne ženy; sem patří také to, že jsem uvěřila určité lži - např. mě můj učitel šikanoval a já jsem přesvědčena, že všichni muži budou na mne zlí; tahle  lež je potom jako jed, který ničí můj život).  Těchto věcí se pak mohu zříci a opakovat slova: Ve jménu Ježíše se zříkám lži, že všichni muži jsou zlí. Ve jménu Ježíše se zříkám žárlivosti. Ve jménu Ježíše se zříkám souzení druhých, zříkám se lži, že si musím zasloužit Boží lásku svými skutky atd. Ježíš vás chce opravdu osvobodit z pout zla, v evangeliu najdete mnoho příkladů osvobození. Je důležité sama pochopit, co se ve vás děje a zříci se toho. S tím vším je dobré vyhledat nějakého pomocníka z řad zkušenějších lidí, než jste sama.

Můžete také hledat společenství, které se věnuje modlitbám za uzdravení. V Praze je to např. společenství u sv. Voršily. Nebo kontaktujte znovu Linku důvěry, která Vás nasměruje na lidi, kteří budou schopni se s Vámi modlit.

Když člověk udělá konkrétní kroky k uzdravení, Bůh do něj začne znovu vlévat život, pokoj a radost. Zlá minulost už nebude působit jako jed. Sama mohu svědčit o vnitřním uzdravení v mém životě a také o uzdravení života mnoha lidí, které znám. 

Přeji vám, aby i Vás Pán provázel na cestě k čím dál hlubší vnitřní svobodě.

-redakčně upraveno-
 

Kategorie otázky: Obrácení, uzdravení, proměna, Osobní krize, nemoc, smrt