Vím, že je to podle bible hřích, ale já toho vůbec nelituji

Dobrý den, jsem na střední škole. Moji rodiče jsou křesťané, ale ne žádní fanatici. Chodíme do kostela,  od mala mě k Bohu vedou. Máme hezký vztah, vím, že s nimi můžu mluvit (skoro) o čemkoliv. Já věřím, že Bůh existuje a že zemřel za mé hříchy. Jenže tak nějak mě to nezajímá. Mám přítele, se kterým jsem i spala, i když vím, že křesťanství povoluje sex až po svatbě. Vím, že je to podle bible hřích, ale já toho vůbec nelituji a nevnímám to jako hřích.

Bojím se, že až se to naši časem dozví (teď to tak nějak můžu tajit), hrozně jim ublížím. Vím, že je pro ně v životě nejvíc důležité, abych žila s Bohem (sami mi to řekli), jenže já nechci. Nejspíš se tomu bráním, protože tuším, že by to vedlo k rozchodu s mým přítelem, kterého miluji. (On křesťan není, ale není ateista.) Bojím se, že kvůli Bohu budu muset udělat věci, které nechci.

Nechci rodiče zklamat, nechci jim ublížit, zároveň se nechci rozejít s mým přítelem. A trápí mě to poslední dobou víc a víc, protože si tak nějak uvědomuji, že budu brzo dospělá, brzo budu maturovat a možná pracovat nebo dál studovat a pak už své postoje neutajím.

Nevím, co mám dělat. Poslední dobou jsem kvůli tomu psychicky na dně. Pořád musím přemýšlet nad věcmi, co budou a co by se mohly stát, jsem úzkostlivá, v neustálém napětí a stresu, špatně spím.

Milá tazatelko,
klobouk dolů, že se takto jasně a otevřeně ptáš. To je skvělé.
A pokusím se být ve své odpovědi co nejstručnější a úplně otevřený.
Jak Tvůj dotaz čtu po několikáté, tak mi z něho stále znovu vysvítá, že základním problémem je Tvoje představa (asi i vštěpovaná v dobré víře rodiči), že Bůh teď stojí proti Tvé lásce a to především proto, že je to láska, ke které patří už nedílně i sexuální rozměr. A pro Tebe je tento naplno žitý krásný vztah s Tvým milým naprosto zásadní a jestliže bys měla volit mezi Bohem a tímto vztahem, tak Tvá volba je jasná.
Neznámá tazatelko, naprosto Ti rozumím. To ale není tak podstatné. Podstatné je, že jsem si jist, že Ti rozumí i Bůh a že proti vaší lásce nestojí, ale naopak jí fandí.
Protože jestliže je to skutečná láska, ve které člověk zapomíná na své sobectví a objevuje krásu života pro druhého, kterého miluje, tak je to zkušenost, jež je v tom nejhlubším slova smyslu Boží!
A člověk se v takovéto zkušenosti o Bohu může dozvědět víc než z mnoha modliteb...
Věc tedy nestojí v žádném případě buď pokračování vztahu nebo Bůh. Tak to zkrátka není!
Jen zkus pochopit, prosím, rodiče, že mají obavu, aby Vaše láska opravdu vydržela a měla šanci růst do celoživotního vztahu. Protože to by Ti asi určitě vaši přáli. A jen z tohoto důvodu Církev povzbuzuje mladé lidi, aby vztah budovali cihličku po cihle a ne stavěli rychlé paneláky... Protože vztahy taky někdy mohou člověka hodně zranit a zmrzačit. Určitě o pár takových ve svém okolí víš.

Myslím si ale, že to není klamání, když o všech rozměrech svého vztahu teď s rodiči nemluvíš, ale asi je moc dobré, abys našla někoho jiného, komu důvěřuješ a s kým mluvit můžeš. A kdo třeba, i když je věřící, Tě nebude odsuzovat a přemlouvat, ale bude Ti rozumět. To je moc dobré, když člověk někoho takového má a může se na svoji situaci a na svoje prožívání podívat i jeho očima.
Jestli budeš žít s Bohem i jako dospělá nebo ne, to je Tvé rozhodnutí a člověk svá dospělá rozhodnutí nedělá kvůli rodičům, ale proto, že je přesvědčen, že to jsou rozhodnutí správná a férová.

Modlím se za Tebe v tomto už dospělém hledání další cesty a držím Ti palce před Hospodinem a pamatuj si, že Bůh stojí vždy na straně skutečné lásky!
 

Kategorie otázky: Sexualita předmanželská