Už jsem opravdu zoufalá, a Bůh neodpovídá...

Dobrý den,
už jsem opravdu zoufalá a ráda bych Vás tímto způsobem poprosila o radu. Jsem těhotná a máme velké problémy s bydlením. Modlím se k Bohu skoro každý den, aby se rekonstrukce našeho bytu stihla, než porodím.  Termín porodu je ale už za dveřmi, a situace je doslova beznadějná.
...
Pořád si říkám, proč mě Bůh nevyslyšel a proč se všechno s rekonstrukcí  jen zhoršuje a přichází další a další komplikace?
...

Už ztrácím víru a chuť se o cokoliv modlit a s Bohem komunikovat. Pořád si říkám, proč tohle Bůh dopustil, proč mi nepomohl? Mám hrozný pocit, že mě Bůh "zradil" a že už mě nemiluje, zvlášť když vidím, jak se všem nevěřícím v mém okolí daří.
...
Vím, že pro mě udělal Bůh spoustu dobrého a že největší dar (mimo Ježíše) je zdravé dítě, které nosím,  a za to jsem mu moc vděčná. Ale prostě nerozumím tomu, proč v tomhle případě mé modlitby nevyslyšel a proč se všechno jenom zhoršuje.

Bojím se, že to po porodu nezvládnu a  popravdě už mám i STRACH se modlit, aby se daná věc ještě nezhoršila, jak tomu bylo doposud. Říkám si, proč by zrovna tohle velké trápení byla Boží vůle?  Skoro každý den  brečím, s manželem není řeč, protože i on se velmi trápí. Nepamatuji si už ani den, kdyby jsme se o tom nebavili. Říkám si proč to Bůh dopouští, proč mě nechává takhle trápit a kde dělám chybu?
...
Vztah z Bohem mi přinesl hrozně dobrého a nechci o něj přijít, ale po tolika promodlených dnech i nocích těžko nalézám důvěru.

Milá...

děkuji Vám za důvěru, s níž se obracíte na Linku víry.

Během těhotenství jste se ocitla ve velmi náročné situaci - v době očekávání děťátka většina žen přirozeně touží po zajištění a klidném vlastním prostoru. Upnula jste se k Bohu a denně se modlila, aby se rekonstrukce Vašeho bytu stihla. Nestalo se... a Vy si teď připadáte nejen podvedena stavební firmou, ale i Bohem samotným. Manžel se trápí také a zřejmě je nad jeho síly Vám dodávat naději, když sám zápasí s trudnomyslností.

Píšete, že se cítíte zrazena a nemilována, dokonce se už skoro bojíte modlit, aby se situace ještě nezhoršila. Ptáte se, kde jste udělala chybu - lidem okolo Vás, kteří s Bohem nekomunikují, se daří, a Vám, která s Ním komunikujete denně, se hatí plány.

Za otázkami, které nastolujete, čtu otázky po smyslu modlitby. Jakou má cenu do ní investovat energii, když nevede k výsledku, o který jste usilovala? Jak neztratit víru v dobrého Boha?
Pokusím se Vám odpovědět podle své zkušenosti.

Klíčovou otázkou je, oč v modlitbě jde? O to, abychom si u Boha zařídili to, po čem toužíme nebo nač máme oprávněný nárok? Lidsky vzato by to bylo lákavé, ale Boha by to degradovalo na automat našich splněných přání.

Smyslem křesťanské modlitební (duchovní, spirituální) aktivity je dostat se do spojení s Bohem a zůstávat v něm, utužovat tento vztah při všem dění okolo nás a v nás a právě skrze toto pestré dění - ať už je radostné, nebo bolavé, ať už nás táhne k Bohu, nebo od Něj odvádí.

Modlitba ve všech svých možných podobách má za cíl kultivovat vztah mezi člověkem a Bohem. A o to jde: být s Ním, nechat se jím vnitřně proměňovat a uzdravovat, hlouběji Ho poznávat. Stručně řečeno: Modlitba oboustranně buduje jedinečný lidsko-božský vztah.

Vliv modlitby na vnější okolnosti našeho života může a nemusí být viditelný. Důležité je, co se odehrává v našem srdci, zda jsme ve spojení s Bohem v maximální aktuálně možné míře.

Mnozí z modlících se lidí (např. Titus Brandsma, letos v květnu svatořečený karmelitán zabitý v koncentračním táboře) vypovídají, že nejhlubší spojení s Bohem zakoušeli právě během těch nejhorších životních podmínek. 

Toto pevné spojení přeju a vyprošuju i Vám, při řešení peripetií s bydlením, v běhu maminkovských dní, v manželství a všech Vašich vztazích.

Kategorie otázky: Modlitba