Traumata a zranění z dětství mě ovlivňují dodnes

Dobrý den.
Mám dotaz, velkou prosbu. Celý život si vlastně se sebou nevím rady. Mám zranění z dětství, která se následně promítají do mého života i života víry. Je to řada zlozvyků, naivita, podceňování sebe sama, pýcha, přetvářka apod.
Nevím, co dělat. Mám to vše přijmout jako kříž a nést ho? Je řešením jít spíš za Pánem, nestarat se tak o " svůj kříž" a upnout konečně pozornost na Něj? Anebo je dobré hledat někoho, kdo poskytne modlitbu za vnitřní uzdravení?

Mám svou minulost přijmout jako kříž, nebo je Boží vůle, abych usilovala o uzdravení?
Děkuji moc za odpověď.
 

            -redakčně upraveno-

Milý ...
Myslím, že svá zranění z minulosti nemáme nést jako kříž. Někdy se můžou stát křížem, jestliže jsme neměli možnost projít uzdravením. Mohu Vás povzbudit: dnes je mnoho míst zaměřených na pomoc zraněným lidem. Chci Vám dodat naději, uzdravení vnitřních zranění jsou možná.

O svá zranění se máme starat stejně, jako se staráme o skutečné fyzické zranění. Nejprve je třeba ránu vyčistit a uvědomit si, proč jsem se zranil, abych se tomu mohl příště vyhnout. V duchovním smyslu tedy zkusit přijít na původ zranění. Někdy říkáme, že je třeba najít kořen zranění (kořeny stromu, ze kterého vyrostlo zranění). Když totiž člověk zalepí leukoplastí ránu, která není vyčištěná, rána se zanítí a je to někdy ještě horší. Když najdeme místa, kde jsme zranění, je dobře myslet na slova z Lk 5,31: Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Ježíš nás hledá. A nezajímají ho až tak lidé zdraví, ale nemocní. Mohu si být jistý, že se na mne s hlubokou láskou dívá a mluví se mnou o všem, co se stalo. Představuji si to vždycky jako důvěrné místo, kde jsme s Pánem sami dva. Prvním krokem je tedy najít místa svých zranění.

Druhým krokem je odpustit. Bůh nás povzbuzuje, abychom odpustili, protože neodpustíme-li, zamykáme sami sebe v hrobě. Klíč máme ovšem uvnitř klece. Je nám k dispozici. Odpuštění je proces, někdy to trvá. Mohu si tedy uvědomit klíčové osoby svých zranění a učit se říkat větu: Ve jménu Ježíše ti odpouštím (jméno) co (konkrétně kterou chvíli, věc, období života, událost). Odpuštění je jako by páteř uzdravení, bez něj nebudeme schopni se pohnout z místa.

Ve třetí etapě si mohu uvědomit, že jsem uvěřil určité lži (například když vím, že můj učitel mě šikanoval, mohu uvěřit, že všichni muži budou na mě zlí apod.) Je to lež, nebo něco, čemu uvěřím a co potom jako jed ničí můj život. Ježíš Vás chce opravdu osvobodit z pout zla. V evangeliu najdete mnoho příkladů osvobození.  Je důležité sám pochopit, co se ve mně děje, a zříci se toho.

Můžete vyhledat nějakého pomocníka z řad zkušenějších lidí, než jste sám. Můžete vyhledat některou z akcí, které jsou zaměřené tímto směrem. Například Otcovo srdce, které běží všude v Čechách a na Slovensku. Máte-li cestu, můžete navštívit v centrální Praze kostele sv. Voršily společenství Přímo, které se věnuje modlitbám za uzdravení nebo se přihlásit na 5ti denní duchovní cvičení Anamnéza – probíhá v klášteře v Tuchoměřicích u Prahy (www.chemin-neuf.cz). Je možné si zakoupit knihu 5 klíčů modlitby za osvobození od Neal Lozano, kde jsou popsány ony kroky uzdravení a osvobození s konkrétními příklady způsobem, jaký Vám popisuji. Je to prostá, ale velmi hutná kniha.  Jste-li jazykově vybaven, vynikající je akce s názvem Siloé – 3 krát 5 dní během jednoho školního roku. Probíhá ve Francii, v Polsku, v Itálii. 

V poslední otázce spojujete dvě věci: Je vůle Pána nechat se jím uzdravit? ANO. Je vůle Pána toto vše nést jako svůj kříž? NE. Víte, když člověk udělá konkrétní kroky k uzdravení, Bůh ho začne uzdravovat. Mohu sama svědčit o vnitřním uzdravení v mém životě a uzdravení života mnoha lidí, které znám. Když tedy Bůh člověka uzdraví, čas od času zůstane malá slabost, pokušení nebo špatná vlastnost, které se občas projeví a my se stydíme, rádi bychom byli lepší. To je potom ten opravdový kříž, který neseme. O takové slabosti píše Pavel ve 2.Kor 12,7 Mám v sobě trn, který mi má stále připomínat, že jsem jen smrtelný lidský červíček. Třikrát jsem Boha prosil, aby mě toho zbavil, ale on odmítl. Jsem s tebou, víc nepotřebuješ´, odpověděl. ´Moje moc vynikne tím víc, čím ty sám budeš slabší.´

Jsou určité věci, které v našem životě zůstanou i po hlubokém ozdravném procesu. To je potom kříž, který máme nést s pokorou a trpělivostí.

Kategorie otázky: Víra a život (život z víry), Hledání Boha, víry