Svazující tréma -strach

Dobrý den,

jsem věřící křesťanka a chci se s Vámi poradit ohledně mého problému, který se už se mnou táhne od dětství a pořád nevím, jak přesně si pomoct, nebo jak si nechat pomoct. Jedná se o strach a může to být podobné i trémě, nebo přecitlivělosti.

Pro ujasnění napíšu něco o sobě. Jsem vdaná věřící křesťanka. Vyrůstala jsem v křesťanský rodině. Táta byl nesmírně autoritativní, hodně a často křičel - až řval. Bylo to u i různých maličkostí. Snažila jsem se být poslušná, ale začala jsem být hodně ustrašená, naučila jsem se lhát, např. když jsem dostala ve škole špatnou známku ... a tam se můj problém prohloubil, protože jsem pak z toho měla pocit viny.... taky jsem se nemohla ve škole soustředit a nosila jsem domů špatné známky.

Samozřejmě že z otcovy strany padly facky a nadávky do debilů, kde moje obrana byla jenom koukání do prázdna s pocitem, že jsem úplný a nemožný debil. Rodiče se s námi moc nemazlili a nepohladili nás, moc času na nás neměly.

S Boží pomocí a s odřenýma ušima jsem ukončila školu a střední školu. Hodně jsem četla křesťanskou literaturu, a velice mě to bavilo a naplňovalo. Naši mi nadávali, že hodně čtu , často prudce a nečekaně otevřeli dveře, a pak mi knihu vzali. Já jsem se pokaždé takového přepadu hrozně lekla.

A i teď se hrozně leknu, když jsem u sporáku a najednou se objeví manžel v kuchyni, nebo když za mnou přijde do pokoje. I teď mám jakoby strach, když s někým mluvím o běžných věcech a dotyčná osoba se mi dívá do očí a poslouchá mě. Mám jakoby strach,nebo trému-( nevím) -rozbuší se mi u toho prudce srdce, nemůžu pořádně dýchat, koukám do země, je mi trapně a potím se. Prosím Vás čím trpím, je to přecitlivělost ?

Milá …,
Velice oceňuji to, že jste se rozhodla o svých problémech hovořit. Jistě je za tím i touha s tím něco udělat, aby se váš život mohl pro vás zlepšit. Oceňuji to zejména proto, že je řada lidí, kteří mají obdobné zážitky a potíže jako vy a přesto nenajdou odvahu k tomu se setkat s příčinami a tedy ani s možným uzdravením.

Podle toho co jste popsala bylo vaše dětství traumatické, bylo utlačováno vaše sebevědomí a rozvoj vaší osobnosti, sebedůvěra. To všechno vám působí současné obtíže. Neměla jste to vůbec lehké. Zároveň ale i pro vás je možnost jak se uzdravit, najít sebe, své sebevědomí, svou hodnotu, zbavit se fyzických projevů svázanosti vaší psychiky.

Jsou tu dvě cesty, kterými bych doporučila, abyste se vydala. Oběma zároveň. První z nich je, abyste vyhledala odbornou pomoc psychoterapeuta, který by vám pomohl dostat rozhovorem do vědomí všechno co jste prožila, abyste nad tím vším mohla dostat vládu. Abyste mohla svůj život přijmout tak jak šel a vybrat si pro budoucnost jiný scénář sebepojetí, než který vám nutil otec. Je důležité, abyste mohla otci odpustit jeho selhání a tím rozvázat moc jeho jednání a slov nad vámi a abyste mohla začít žít jako svobodný člověk milovaný Bohem.

To už je druhá cesta. Zkuste najít Boha jako toho, který vás miluje. U kterého hodnotu máte, a to jedinečnou. Jste pro něj výjimečná, druhou takovou nestvořil. Je to On, který vás miluje natolik, že když si dovolíte nechat se Jím milovat, i přesto, že s pozemským otcem máte špatnou zkušenost, tak vás jeho láska může osvobodit od všeho zlého i následků, které dnes svazují váš život. Pokuste se uvěřit a uvidět, že selhání vašeho táty nemůže ve vašem životě mít poslední slovo nad tím kým jste. Jste především milovaným, chtěným dítětem Božím. Na tom můžete postavit své sebevědomí. Proste za to, aby se vám dal Bůh poznat a dal taky poznat vám, kým jste vy sama pro Něj. Možná to ještě potrvá než z vás spadnou ta pouta, kterými jste teď svázaná, ale věřím, že se postupně budou uvolňovat. Pokuste se napomoci tomu uvolňování tím, že třeba každý den najdete něco za co budete vděčná a budete se z toho radovat. Zkuste také vědomě prožívat to, že neděláte nic špatně, aby vás podvědomí nemohlo zaskočit náhlým objevením se manžela. A pokud se to stane, zkuste se tomu zasmát jako pozůstatku něčeho minulého, co už k vám nepatří.

V každém případě prosím vyhledejte pro sebe pomoc – terapeutickou i duchovní. Možná, že pro vás není snadné o těchto věcech otevřeně hovořit, pak je tu možnost využití anonymních telefonických linek důvěry – v Praze např. linka SOS centra Diakonie – střediska křesťanské pomoci - tel. 222 51 40 40 nebo 222 521 912, mobil 728 047 416 (Eurotel) 777 734 173 (Oskar – Vodafone).

Je možné navštěvovat individuální terapii i podpůrnou terapeutickou skupinu.

Milá …věřím že postupně překonáte to, co vám znepříjemňuje život. Držím vám palce. Budu na vás myslet v modlitbě.

Kategorie otázky: Osobní krize, nemoc, smrt, Sebepřijetí