Spása pro nekřesťany v celé historii lidstva

Velmi mě trápí problém Božího sebezjeveni v historii lidstva. Všeobecné zjevení, o kterém píše apoštol Pavel v listu Římanům, nemohlo platit pro lidstvo vzešlé z evoluce, které nemohlo poznat monoteismus z pozorovaní přírody!

V mém nitru se odehrává kruté dilema, zda přijmout Bibli i se zprávou o stvoření Adama, anebo vše zavrhnout. Nejsem katolík, a proto kladu otázku, jak může církev rozhodovat o tom, co je v Bibli je závažné a co ne? Jak spolehlivě určí co je, nebo není pravda? Jak tedy číst Bibli a nemuset vypnout rozum?

Ohledně všeobecného zjevení v ep. sv. Pavla Řím zřejmě máte na mysli 1,19-20, kde apoštol píše, že neviditelnou Boží moc a božství může člověk poznat rozumem z jeho díla. Další verš 5 říká: "ač poznali Boha...” naznačuje, že se jedná o někoho, kdo už jistým poznáním disponoval, ale pak se od něj odchýlil.

Co se týká výkladu Bible v katolické církvi, je to poměrně komplexní otázka, je třeba brát na zřetel např. literární druhy, dále kontext, ve kterém je text psán (autor, doba, adresát, cíl textu,...), atd., jak se o tom píše v konstituci II. Vatikánského koncilu Dei Verbum (3 kapitola, odst. 12):

„Protože však Bůh mluví v Písmě svatém prostřednictvím lidí lidským způsobem, musí vykladač Písma svatého, chce-li pochopit, co nám chtěl Bůh sdělit, pozorně zkoumat, co měli svatopisci skutečně v úmyslu vyjádřit a co chtěl jejich slovy zjevit Bůh. Abychom vystihli úmysl svatopisců, je třeba přihlížet mimo jiné i k literárním druhům. Jinak totiž podávají a vyjadřují pravdu texty v různém smyslu historické, jinak texty prorocké nebo básnické, ještě jinak další druhy slovního projevu. Dále je třeba, aby vykladač pátral po smyslu, jaký v daných okolnostech a v dobové i kulturní situaci chtěl svatopisec vyjádřit a vyjádřil pomocí literárních druhů v té době užívaných. Abychom totiž správně pochopili, co chtěl autor posvátného textu písemně vyjádřit, je třeba pozorně přihlížet k tehdejším vžitým způsobům myšlení, řeči a vyprávění, jaké byly běžné v jeho době, i ke způsobům, kterých se tehdy obvykle užívalo při vzájemném styku mezi lidmi. Protože však se má Písmo svaté číst a vykládat v témž Duchu, ve kterém bylo napsáno, v zájmu správného vystižení smyslu posvátných textů je třeba neméně pečlivě přihlížet k obsahu a jednotě celého Písma a přitom mít na zřeteli živou tradici celé církve a analogii víry.“ 

Pokud si položíme otázku, s jakým záměrem byla Bible psána, dojdeme i k základnímu klíči, jak texty v ní uspořádané vykládat. Pokud je jejím záměrem zjevit Boha lidem, pak ji nebudeme používat jako učebnici biologie, historie, atd., ale budeme ji brát právě jako privilegovaný způsob, jakým se Bůh chce dát poznat lidem.

Abych uvedla nějaký konkrétní příklad výkladu biblického textu, kde zohledňujeme literární druh, můžeme si vzít např. Mk 9,43-47, kde Ježíš nabádá své učedníky k tomu, aby odsekli a odhodili nějakou svou končetinu případně oko, pokud je svádí ke hříchu. Pokud bychom tento text nebrali jako podobenství o tom, jak se máme stavět k pokušení, ale praktický návod jak se chovat ke svému tělu v případě pokušení, byli bychom téměř všichni mrzáci. Dlužno poznamenat, že na tomto výkladu panuje shoda napříč křesťanskými denominacemi :). V minulosti někteří křesťané tento text brali doslovně (např. Origenes), ale církevním společenstvím to bylo považováno jednoznačně za mylné.
Pokud by vás zajímaly více konkrétní metody výkladu Bible, mohu doporučit text papežské biblické komise Výklad Bible v církvi (vydalo Karmelitánské nakladatelství r.2007).

Nevím, jestli jsem odpověděla na vaši otázku, každopádně existuje mnoho komentářů k jednotlivým biblickým pasážím, přikládám pár odkazů, které by mohly být užitečné k dalšímu hledání.

https://www.vira.cz/bible-koupe-jak-cist.htm
https://temata.rozhlas.cz/nabozenstvi/bible/stary-zakon
https://slovo.proglas.cz/kultura-a-vzdelavani/vzdelavaci-cyklus/uvod-do-knih-stareho-zakona/














 

Kategorie otázky: Náboženství různá