Smysl stvoření, proč tu jsme?

Dobrý den.
Před rokem jsem trpěla pocitem, že život nemá smysl. Přestože žiji v křesťanské rodině a jsem věřící, nepřipadal mi Bůh jako smysl života. Začala jsem hledat odpovědi v různých článcích a křesťanských textech.

Došla jsem k názoru, (snad se mi to podaří zformulovat), že celý tento svět je jen jakýsi materiál, ze kterého my lidé budujeme (fyzicky ale i duchovně) výsledný cíl, kterým je Boží království. Tím budováním myslím i příběh lidstva a našeho života... A že celý vesmír se také nějak formuje podle Boží vůle a to celé je Boží projekt. Jak byste to vysvětlili vy? Obávám se, jestli moje vymyšlená odpověď není nějak zkreslená, posunutá... Předem děkuji za odpověď.

-redakčně upraveno-

Milá...

Děkuju za Tvůj dotaz. Nejsem si jist, zda jsem jej zcela pochopil, ale budu se snažit na něj odpovědět v co největší šíři.

Rád bych se prvně zastavil u "projektu stvoření či tvoření světa".

Píšeš, že vnímáš svět jako "materiál" k tvorbě Božího království. Na jednu stranu je to oprávněný pohled: Bůh opravdu dává možnost člověku, aby se podílel na tvorbě Božího království, a to jak materiálního, tak i duchovního. Pokud se člověk řídí Boží vůlí, je veden k budování Božího království zde na zemi. Vše začíná maličkostmi: učit se, pracovat, živit rodinu, pomáhat lidem okolo sebe, rozdávat radost, naději, lásku, modlit se za všechny lidi, být pro druhé tím, kdo je nablízku, kdo jim podává pomocnou ruku, miluje je a svoji lásku vyjadřuje i svými činy.

Na druhou stranu je třeba už samotný "materiál" brát jako dar od Boha. Vždyť svět není jen hromada kamení a dříví a dalšího "stavebního materiálu" - kamení je třeba vydobýt v hoře, která ale má sama o sobě nějakou hodnotu, může být krásná, samotný kámen může být tu tvrdý, tu měkký, dříví bylo stromem, který byl sám o sobě krásný, kolik měl listů či jehličí, květů, šišek, ovšem kromě tohoto fyzického materiálu jsme dostali darem i čas, který se nějak učíme využívat, trávit jej nejen s blízkými lidmi, ale také se vzdělávat, pracovat a jedním velmi cenných způsobů trávení času je také setkávání s naším Pánem - modlitba. Dostali jsme jako dar i sami sebe - naše dobré i méně dobré stránky, naše nadání, fyzický vzhled, talent... Toto všechno má cenu i samo o sobě, ale, jak jsi psala, může se stát i prostředkem, "stavebním kamenem", který můžeme použít ve stavbě Božího království.

Připomíná mi to podobenství o svěřených hřivnách, spolu s komentářem jej najdeš například zde. Je vidět, že ty hřivny mají cenu samy o sobě, ovšem můžou se stát prostředkem k budování, k rozvoji. A k tomu jsme dokonce vyzváni - abychom svoje hřivny nepromarnili, ale využívali je a rozvíjeli.

Dovol mi ještě jednu zastávku, a to u problematiky formování světa podle Boží vůle.

Setkáváme se zde s vůlí dvou osob: Boha a člověka. Boží vůle je jistě něčím jiným, než vůlí člověka - svobodná vůle člověka je božím darem, je to jeden z nejdůležitějších znaků, který nás odlišuje od zvířat a umožňuje nám milovat, protože bez svobodné vůle nemůže být láska, ale jen větší nebo menší závislost.

Věřím, že Bůh ví, jak by měl svět vypadat, na druhou stranu jsou tu lidé, kteří jeho vůli plní více či méně dobře, někdy ovšem jdou úplně proti Boží vůli. Bůh je ovšem takový, že do své představy světa dokáže započítat i naše selhání a hříchy (ačkoliv si je nepřeje a dává nám možnost, jak nad nimi zvítězit), a dokonce tam dokáže započítat i to, co uděláme jakoby "nad rámec" toho, co Bůh myslel.

A ještě co se týče Tvé obavy, zda to, co si "vymyslíš", opravdu souhlasí s tím, jak to ve skutečnosti je s Božím královstvím.

Jedinou správnou korekcí našeho náhledu na svět je Písmo. Ono je Božím slovem a jak píše apoštol Pavel ve svém druhém listu Timoteovi (2Tim 3,16-17): Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k vyučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonalý a vybavený ke každému dobrému dílu.

Abychom pak Písmo správně chápali, je třeba se nad ním modlit a prosit Boha o světlo správného porozumění daného úryvku Písma.

A taky je třeba být správně nasměrováni - náš výklad Písma musí vést k lásce, o které píše apoštol Pavel v listu Korinťanům ve třinácté kapitole (1Kor 13). Toto čtení se často vztahuje na lásku mezi manželi, ale apoštol Pavel tam toto zúžení nemá.

Přeju Ti, abys šla ve svém životě ruku v ruce s Bohem, který Tě miluje.

Kategorie otázky: Hledání smyslu života