29. 6. 2023, šape
Sex před svatbou zakázán? Nikdo neví, jak to Ježíš myslel...
Navigace: Katalog dotazů > Láska a vztahy > Sexualita předmanželská
Dobrý den,
přemýšlím o otázce, co je na sexu před svatbou tak špatného? Bůh schvaluje jenom sex po svatbě? Je to ale opravdu pravda? Každého, kdo má sex před svatbou, Bůh nenávidí?
Dám příklad: Dva lidé jsou partneři. Mají se rádi. Jsou spolu kvůli lásce. A jak to tak bývá, chtějí vztah posunout dál o intimní část. A kdy jindy, než na začátku vztahu, kdy to nejvíce graduje? Je to přirozený pro člověka. Proč je to špatně?
Můj zdravý úsudek a pocit říká, že je hloupost, aby je Bůh odsoudil. Bůh je bude milovat i tak. On moc dobře ví, že je něco jiného, když se člověk s člověkem schází jen kvůli sexu a když má člověk sex s člověkem, kterého miluje a chce to posunout dál. Pak na tom není nic špatného. Bůh nevymyslel přikázání, aby lidem něco zakazoval, ale aby je chránil. Podle mě Bůh miluje všechny bez ohledu na to, co dělají. Je to na každém z nás, jestli budeme mít sex před nebo po.
Dle mého Bůh jen nechce, aby se sex zneužíval. Chce, aby znamenal něco, kde se lidé odevzdají. To ale můžou udělat i bez slibu! Podle mě záleží pouze na tom, jak to ti dva vnímají srdcem. Bible o tomhle nikde nic neříká. Je tam pouze manželství a nebo smilstvo. 6. přikázání není v bibli nijak podrobně. NIKDO NEVÍ, JAK TO JEŽÍŠ MYSLEL, A CO VŠECHNO DO TOHO ZAHRNUL. Církev si to tak pouze vyložila nebo se domnívá.
Bůh nás nechce buzerovat jen proto, že by si potřeboval zchladit nějaký svůj mindrák
Milý tazateli,
děkuji ti za otázky, které se jakoby samy nabízely, ale odpovědi jednoduché nejsou. Nejsem si jistý, jestli se mi povede odpovědět vyčerpávajícím způsobem, ale pokusím se svou odpověď uchopit co nejlépe, byť to možná bude připomínat rozsypaný čaj.
Rozmnožovací pud
Řekl bych, že k oblasti sexu můžeme přistoupit ve třech vzájemně prolínajících se rovinách. V našem existenciálním základě jsme živočichové, savci. Tvoříme z pohledu biologie samostatný druh. V našem podvědomí je zakódován mimo jiných i rozmnožovací pud. K tomu jsme i uzpůsobeni: sameček, samička, pohlavní žlázy, hormony, reprodukční období, ženská cykličnost… Jakmile lidský sameček a samička dosáhnou určité pohlavní dospělosti, mají přirozenou tendenci se nacházet, dvořit, pohlavně spojit, počít, porodit, vychovat. Toto je lidská přirozenost. Jako křesťané říkáme, že takto nás Bůh stvořil - takto to Bůh nastavil - a k tomu řekl, že je to tak „velice dobré“ (Genesis 1, 31). Proč by Bůh nenáviděl to, co sám stvořil? (Podívej se třeba na úryvek z knihy Moudrosti 11, 21-26)
Rozum a sociální cítění
Jenomže jen tento pohled nestačí, ten je pouze základem. Nejsme totiž jenom živočichové jako jiná zvířátka. Jsme lidé, kteří nejsou vláčeni pouze pudy. K naší přirozenosti - tedy Bohem chtěné - patří i rozum a sociální cítění. Najednou k naší přirozenosti patří i kultura a pak spiritualita (s tím ale nebudu předbíhat). V průběhu věků lidem docházelo, že nestačí jen zplodit, porodit a nechat být. O dítě je třeba mnoho let pečovat. Dítě potřebuje stabilní pevné prostředí máminy i tátovy náruče. Vedle toho se i dospělí lidé potřebují víc než k uspokojení pudů včetně toho sexuálního. Sex se tak stává určitou řečí těl těch dvou. Sex do sebe začíná zahrnovat účel plodivý a spojivý. Je vyjádřením vzájemné důvěry, přijetí, ochoty k oběti, výlučnosti, blízkosti. Lidé všech kultur spojují sex s určitým rituálem, při kterém ti dva lidem okolo říkají, od teď nás berte jako pár, jako „jednotku“. No a dnes tomu říkáme svatba. To ještě není nutně spojeno s náboženstvím. Je to konkrétní vyjádření ochrany nového života - dítěte, které potřebuje klid, stabilitu, matku i otce - nejen ploditele. Čím je kultura vyspělejší, tím i roste význam otce jako stabilního partnera ženy a vychovatele svých dětí. Čím je naopak lidské společenství upadlejší, tím je přebujelá promiskuita, neplodnost a vrací se k neuspořádané tlupě. To dávám jen k úvaze. Píšu vlastně jen ve zkratkách. K tomuto tématu je objemná vědecká literatura.
Rovina spirituální, křesťanská
Třetí rovina je ta spirituální, duchovní, pro nás křesťanská. Takže Bůh není proti sexu (sám ho stvořil). Boha vnímáme jako svého rodiče. Ježíš nás učí modlit se: „Otče náš…“ A podobně jako naši rodiče, i Bůh nás miluje, i když s námi někdy nesouhlasí. Nechce stát proti nám, ale někdy proti našim nápadům ano. Má zkušenost stejně jako naši rodiče. Nám se to nemusí líbit, ale ať už rodiče nebo Bůh, nechce nic, co by nám mělo škodit; chce pro nás všechno to, co nám prospívá, co je pro nás to nejlepší. Každé Boží přikázání je položeno na lásce. Bůh nás nechce buzerovat jen proto, že by si potřeboval zchladit nějaký svůj mindrák. Podobně se (v ideálním pohledu) chová i církev. Dlouhodobě pozoruje lidské zkušenosti, zhodnocuje to, co se daří, pojmenovává jednání, které není správné, nebo vede k neštěstí (nešťastnosti). Nemůže zabránit svobodnému, či svévolnému jednání jednotlivce.
Rozhodneš se pro průměrnost nebo si postavíš před sebe aspoň nějaký ideál?
Teď se pokusím být konkrétní: Chceš píchat jak zběsilý, kdykoli se ti zachce, kohokoliv, kdo ti svolí? Co tím tomu druhému chceš touto řečí těla říci? Uspokojit jen výsek svých pudů? Uvědomuješ si, co to způsobí? Použiješ tu ženu pouze pro upuštění páry? Takže je pouze nástrojem tvého uvolnění? Sex vrcholí v souloži. Ale tím se něco vyjadřuje a něco to způsobuje. Budeš jí tímto postojem lhát o vzájemné důvěře a stabilní opoře? Co když počnete dítě - protože se tak děti počínají. To chceš? Jste na to oba připraveni? Pokud ne, pak použijete hormony. Tím si ta žena rozhází celou svou hormonální rovnováhu v těle. To chceš? Nebo budete používat gumu. Ale i tím vyjadřuješ, že něco nechceš - mám na mysli dítě. A co je dlouhodobým důsledkem? Po vystřídání mnoha partnerů oslabená důvěra i sebedůvěra. Složitější početí, když už ti dva potkají toho pravého. Věší riziko rozchodu… Holt ne všechno, co je možné, prospívá. Vneseš do vztahů či vlastního sexu trochu rozumu, kultury a spirituality? Rozhodneš se pro průměrnost, nebo si postavíš před sebe aspoň nějaký ideál? Lze obojí. Rozhodnutí je pouze na tobě.
Tak jsem tě asi verbálně zmasíroval. Neber to, prosím, tak. Je to jen pár impresí, které mne k tvým tématům napadly. Pokud bys chtěl něco upřesnit, nebo více rozebrat, nebo vyjádřit svůj nesouhlas, nebo jakkoli reagovat, určitě napiš. Můžeme v tom tématu nebo jeho části pokračovat. A protože jsem člověk zvědavý, tak by mne zajímalo, co o tom budeš říkat třeba za dvacet let. Napiš.
Bůh ti žehnej.
Kategorie otázky: Sexualita předmanželská