Přítelkyně podmiňuje naši svatbu mým křtem...

Dobrý den,
mám vážný vztah s věřící dívkou z katolické rodiny. Sám věřím, ale za křesťana bych se zatím neoznačil. Plánujeme společně budoucnost, důležitá témata jsme spolu procházeli i díky absolvování Kurzu přípravy na manželství.

Snažím  se křesťanské víře otevírat tak, jak jenom dokážu. Chodím  s ní občas do kostela, modlíme se spolu. Snažil jsem se být stále víře otevřený, ale nedělat něco falešného, čemu ještě plně nevěřím nebo mi to úplně nedává smysl.

Jsem přesvědčen, že víru vynutit nelze. Že každý by k ní měl kráčet tak, jak dokáže, ale rozhodně ne z donucení nebo v nesvobodě. Vnímám to tak, že společná víra by neměla stát jako podmínka našeho vztahu. Že i já mám svůj náhled na Boha a že je potřeba, aby ten můj respektovala. 

Jenže moje milá začala tvrdit, že si naše manželství nedokáže představit bez toho, abych sdílel její víru, zvyky, svátosti a obřady. Říká, že to, zda na křesťanství dokážu přistoupit, zda se neobjeví něco, co mi v průběhu let znemožní prožívat víru s ní, bych si měl ujasnit před svatbou.

Najednou nedokážu udělat další kroky směrem ke křesťanské víře, protože už všechno vidím optikou toho, že jde o podmínku pro náš vztah. Že když zjistím něco, s čím nesouhlasím, zároveň ji ztratím. Zkrátka, že už k víře nekráčím svobodně. A přítelkyně tohle nechápe, bere to tak, že jsem ji klamal.... 

Dokážete mi prosím poradit? Dá se taková situace vůbec řešit?

-redakčně upraveno-

Milý ...
děkuji Vám za velmi otevřeně napsaný příběh. A také děkuji za upřímnost!

Dovolím si nejprve obecné poznámky: Křesťanské manželství lze uzavřít, i když jeden z partnerů není pokřtěný. Jde o tzv. nesvátostné manželství, ale rozhodně platné.

Druhá poznámka se týká víry, protože ta je skutečně darem a nelze ji na nikom vynutit. Církev si v minulosti zkusila, co znamená nutit někoho ke křtu a jak dlouhé a bolestné důsledky taková jednání přineslo.

Třetí poznámka se týká obecně manželství. Kvalitní manželství je především postaveno na vzájemném vztahu, v němž se s úctou a láskou lidé vzájemně respektují. Vy partnerku a partnerka Vás!

Čtvrtá poznámka se týká podmínek manželství. Pokud se pro někoho teď a tady rozhodujeme, pak si ho bereme i s tím, že v průběhu následujícího času se věci budou vyvíjet. Může někdo onemocnět, můžeme zjistit, že nelze počít děťátko, mohou přijít problémy s členy širší rodiny atd. Žádná z těchto věcí nesmí stát jako podmínka při uzavírání manželství (Např. „Beru si Tě pouze za podmínky, že se nikdy nepohádáš s tchýní...“). Vaše partnerka tedy nemůže uzavírat svatbu s tím, že si klade podmínky (např. „Uzavírám manželství jen za podmínky, že se neobjeví v budoucnu něco, co v průběhu let znemožní prožívat víru se mnou.“) Takový slib je z principu chybně.

Nyní konkrétně k Vašemu dotazu. Velmi rozumím Vaší partnerce, že by si velice přála otázky Vaší víry mít vyřešené do svatby. Může jít o podmínku, kterou skutečně v sobě řeší a bude pro ni nepřekonatelná. Ale pro Vás jde o zásadní klíč. Buď Vás chce takového, jaký jste (teď a tady), anebo do Vás projektuje své představy (asi velmi ušlechtilé), ale nepřijímá Vás bezpodmínečně. A pak je něco špatně. Vy musíte stát pevně v pravdě a stát si za tím, že křest lze přijmout jen, pokud jste skutečně vnitřně uvěřil. Jinak je to falešné... S hořkou nadsázkou bych mohl říci, že dar uvěření, je věc Boží. A Bohu nemůžeme nařídit, kdy má či nemá něco udělat Zde se všichni můžeme jen s pokorou sklonit. Tedy jak Vy, tak i Vaše partnerka!

Jako velice alarmující vidím tuto Vaši větu: „Najednou ale nedokážu udělat další kroky směrem ke křesťanské víře, protože už všechno vidím optikou toho, že jde o podmínku pro náš vztah. Že když zjistím něco, s čím nesouhlasím, zároveň ji ztratím.“ Zní to tak, že Vás Vaše partnerka manipuluje. Tedy už neposkytuje tu svobodu, která je pro zralý, trvalý a kvalitní vztah potřeba. Podmiňuje svoji přízeň skutečnostmi, které nelze vynutit. Pokud to tak je, jde o vážnou nezralost vztahu. Do takového manželství zatím není moudré vstupovat. Naopak je třeba otevřít vzájemnou diskusi, zda se vzájemně přijímáte bezpodmínečně.

Bohužel taková diskuse skutečně může vést k ukončení vztahu, což opravdu není příjemné. Ale lépe vztah zastavit nyní, než po svatbě.

Vážený pisateli, vyprošuji Vám moudrost a odvahu věci řešit.
 

Kategorie otázky: Vztah s nevěřícím