Poporodni trauma - plačtivé a úzkostné miminko

Dobrý den, ráda bych se zeptala na otázku poporodního traumatu a  traumat z prenatálního věku. Mám půlroční dítko, které bylo ze začátku opravdu velmi plačtivé. Doteď má problém se spánkem a v noci se budí někdy s opravdu divným pláčem - takový vyděšený, který nejde jen tak utišit.

V těhotenství jsem měla komplikace, bála jsem se že miminko nedonosím. Samotný porod byl pro mě také velmi stresující, doteď jsem se s ním nevyrovnala - nepřirozený, nemocniční, s užitím léků, atd. Všechny tyto věci mě vedou k myšlenkám, jestli dítko netrpí nějakým poporodním traumatem, které pro něj bude zátěží po celý život. Vyhledala jsem také proto nějakou ezotericky zaměřenou masérku a zpětně z toho nemám dobrý pocit.

Často slýchávám, či se dočítám o různých terapiích, které těchto traumat zbavují – např.  kraniosakrální terapie, regrese a další tomu podobné. Maminky na to pějí chválu, jak se miminkům hned ulevilo. Předpokládám však, že to nejsou metody slučitelné s křesťanstvím?.

Lze nějakou cestou tyto traumata odstranit aniž by to bylo v rozporu s křesťanstvím? Existuje vůbec něco jako poporodní trauma a  může nějak zásadně člověka ovlivnit? 

Milá…,

Děkuji, že jste napsala. Píšete o Vašem těžkém prožívání v těhotenství a jistě není snadné mít plačtivé miminko. Je to veliký nápor na psychiku, kdy člověk zažívá kus bezmoci. Sama jsem takové miminko měla, takže myslím, že dobře rozumím tomu, co zažíváte a prožíváte.
Poporodní traumata jistě existují. Pro matku i dítě. Každé dítě je jinak citlivé, některé zvládne náročné prožívání maminky v těhotenství i třeba těžký porod dobře, jiné si může trauma nést. Chápu, že při zpětném pohledu máte úzkost i z masáže, kde si nejste jistá, jak na Vás masérka působila. Stejné je to i v kraniosakrální terapii, kde se pracuje s energiemi. Nevíte, co se může otevřít. Jako křesťané máme ve svém středu Boha nikoli své energetické síly. Tuto metodu Vám nedoporučuji..

Nicméně nabídnu psychologický pohled k danému tématu, jak ho vnímá současná psychologie. Dnes už víme, že první rok života dítěte je stěžejní pro to, co si nese dál. Podle tohoto období a až do tří let věku se dítěti nejvíce vyvíjí mozek. A v něm se tvoří modely pro další prožívání. Je to stěžejní období pro jeho pocit bezpečí na světě a z toho vyplývajících jeho reakcí. Přes všechno, co mohlo nabrat v průběhu těhotenství a porodu, je v tomto čase možné věci upravit, napravit. Dítě, zejména úzkostné, potřebuje zakoušet bezpečí Vaší náruče. Je potřeba, abyste ho stále ujišťovala. To je mnohem víc, než jakákoli jiná terapie. Dítě do 1 roku nemůžete přehnanou pozorností a péčí rozmazlit. Pro dítě jste Vy tou, která mu zprostředkovává svět. Pokud ho skrze Vás může zakoušet bezpečně, pak se přestane bát. Znamená to možná netradičně nenechávat dítě „vyřvat“, hodně ho chovat a dotýkat se ho. Být mu k dispozici. Hladit, houpat, zpívat mu, mluvit klidným a konejšivým hlasem, spíše hlouběji posazeným. Hledat, co se mu líbí a kde se směje. Umožnit mu vyměnit vystrašený model za radostný a spokojený.

Je mi jasné, že to je ale docela velký nárok na Vás. Ne nezvládnutelný. Může se to podařit i v dohledném čase. A ta investice stojí za to. Bylo by ale dobré, abyste měla podporu pro sebe. Nejlépe ve svém manželovi, který smí také miminku nabízet podobnou blízkost jako Vy. Ale především Vám samotné, abyste měla kde nabrat pro náročné dítko. Aby Vám umožnil pořádný odpočinek, jak je to možné a abyste se Vy od něj mohla cítit hýčkaná a sama mohla prožívat radost. To od Vás si ji dítě přebírá. Proto v nápravě problému dítěte hraje velkou roli Vaše spokojenost. Požádejte prosím manžela o spolupráci.

Nevím, jak to máte, ale může se stát, že vlastně není snadné přijmout skutečně dítě z celého srdce, když je tak náročně hlučné. Prosím, abyste ho zkusila přijmout nově. Ne jako to dítě, které křičí tak, že se člověk lekne, ale jako dítě, které má mnoho pozitivních možností a Vy smíte být jeho průvodcem po nich. Zkuste se na své dítě zaměřit a chtít pro něj aktivně pozitiva (chápu, že chcete, to je jasné, myslím, ale takovou aktivitu, která pro Vás začne být krásným dobrodružstvím, které vám bude chutnat).

Milá …, nic není ztraceno. Pokud máte pocit, že jste byla vystavena negativnímu duchovnímu vlivu, pak se můžete v modlitbě zřeknout vlivu, který na Vás mohl působit a vše předat do Božích milujících rukou. Pokud byste si nebyla jistá, můžete kněze poprosit o modlitbu za rozvázání od Zlého. A moc Vám doporučuji začít svému dítěti žehnat. Třeba když spí. Svolávat na jeho hlavu Boží požehnání. I já se k té modlitbě za Vaši rodinu připojuji a moc vám držím palce s velkou důvěrou, že vše zvládnete. Ať vám Bůh žehná!

Kategorie otázky: Výchova, rodiče a děti, Alternativní směry - léčitelství, reiky, terapie,....