16. 6. 2020, šape
Oblékání žen
Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Křesťanská etika, hřích
Narazila jsem v diskuzi na to, jaké oblékání je vhodné pro křesťanky. Přišlo mi to absurdní: Nevhodnost větších výstřihů, průsvitného materiálu, sukně pod kolena, krytí ramen alespoň po loket… Nikde jsem se s něčím podobným nesetkala! Vždy šlo v tomto směru o obecné věty typu: "Oblékejte přiměřeně, ne vyzývavě." V tomto ohledu jsem se spoléhala na vlastní odhad, nyní jsem ale značně znejistěla a pravidelně mě trápí pochybnosti, někdy až výčitky svědomí.
Vypadá to, že mám zřejmě zcela zkreslené představy o mužském pohledu na věc. Přesto by mě zajímalo, zda např. pohled na nahá ženská kolena, odhalené paže nebo ramena jsou věci, které dráždí muže žijící v 21. století? Nebo "oděvy zdůrazňující prsa" - to je přece každé tričko… Slušné a slavnostní oblečení je pro mě projev úcty k Bohu, může ale Boha urazit krátký rukáv nebo sukně nad kolena (nikoliv minisukně)?
Pokud se jako žena snažím vypadat tak, abych se líbila (cizím, všem) mužům nebo nějakému konkrétnímu, aby se za mnou třeba i otočil(i), jedná se o hřích (pýcha, marnivost, šesté přikázání)?
Chtít se líbit se je přirozené. Buď dokonalá v nitru i navenek.
Občas narazíme na velmi konzervativní diskuze… Zlatá střední cesta, zlatá střední cesta... Nenechal bych se znepokojovat. Nenechal bych se strašit. Láska a strach jsou protimluvy.
Proč si oblékáš krátkou sukni, tílko nebo necháš koukat ramínka podprsenky? Proto, že se chceš rozdávat? Nebo protože je to móda? Nebo ti je prostě jen vedro?
Můj názor je, že ať už bys na sebe navlékla jakýkoli pytel, stejně budou muži vnímat tebe, která má pytel na sobě. Když chválí pytel, pak ve skutečnosti chválí tebe. Myslím si, že je to přirozené. Jestli se chceš líbit, jestliže chceš, aby vynikla tvoje krása, kterou máš uvnitř, jednej podle svého citu. Nenech se manipulovat do obrazu „dlouhá sukně, bledá líčka, to je vzorná katolička“.
Pokud to neodhadneš a někam se ustrojíš nevhodně, věřím, že se budeš sama cítit nesvá. Pokud ne, a přesto budeš oblečená nevhodně, jistě ti to nějaká žena napoví. Zůstal bych nohama v přítomnosti a normalitě. Věř si.
Bůh se dívá do srdce!!!!! Vidí a má tě rád v plavkách stejně jako ve večerních šatech. Více to rozmělňovat nechci.
Chtít se líbit se je přirozené. Buď dokonalá v nitru i navenek. Maluj se, oblékej se čistě, moderně, uměřeně prostředí a události. Žena se chce přeci líbit na prvním místě sobě, protože to přispívá k jejímu zdravému sebevědomí, pak i muži, kterého miluje.
Až budeš mít padesát párů lodiček, bude to marnivost. Až se budeš ohlížet za jinými ženami a pohrdat jimi, protože jsi vystajlovaná, pak je to marnivost – to jsou jen dva příklady.
Jací muži se za tebou ohlížejí? To by stálo za úvahu. Jestli jsou vulgární, vyzývaví, pak bych se o to zajímal. Jinak ne. Pokud tě zajímá zlatá střední cesta a to, co není extravagantní, ale trendy, pak na to neber ohled.
Pokud bych ti mohl doporučit nějakého autora, který se více zaobírá mladými a jejich světem a nabízí i docela trefné odpovědi na oblasti tvého zájmu, pak Marek Vácha – Nevyžádané rady mládeži.
Děkuji za otázky. Ptej se dál. Kdo se ptá, dozví se.
Bůh ti žehnej.
redakčně upraveno
Kategorie otázky: Křesťanská etika, hřích
Související texty k tématu:
Láska k sobě, sebepřijetí:
- Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé Láska k bližnímu bez lásky k sobě samému neexistuje...
- Miluj sám sebe, aby ses mohl otevírat lásce druhých Milovat sám sebe je stejně důležitým přikázáním jako milovat bližního. Ježíš učinil z lásky k sobě samému měřítko lásky k bližnímu.
- Láska k sobě samému je základ životní kreativity Pokud nemilujeme sami sebe, začneme mít přehnaný strach z poznávání vlastních chyb a nedostatků. Bůh ale nemiluje člověka pro to, kým člověk je, ale výlučně proto, že je.
- Být vděčný sám za sebe Vděčnost nám otvírá oči, abychom dokázali vidět vlastní hodnotu. Často v nás totiž vězí až příliš hluboko sklon k sebeodmítání. Rádi bychom měli jiné tělo, jiné nadání, jiné možnosti. Když vidím jen co mi chybí, nerozvíjím co je ve mně jedinečné. Začnu-li pošilhávat po tom, co mají druzí a co já nemám, nedokážu už si všímat a vážit toho, co mám právě jen já.
- Další texty k tématu: láska k sobě vztah k sobě, sebepřijetí