Nezaměstnaný manžel

Dobrý den,
na téma peněz je tu článků dost, ale nenalezla jsem žádný ohledně mého problému. V manželství žiju 10 let. Manželův vztah k práci byl vždy bídný, občas něco vydělal, občas nic. Pravidelné živobytí jsem vždy zajišťovala já. Někdy mi to vadilo více, jindy jsem s tím byla smířená.  Poslední dobou si ale uvědomuji, že se ve mně něco zlomilo. Manžel už 2 roky nepracuje, zatímco já vstávám v 5.30, on spí klidně do oběda. Obstarávám malé děti, pracuji, nakupuji, doma uklízím vše já, nevynese ani odpadky a ještě je schopen mi vyčíst, že nemá navařeno.
...
Jsem křesťanka, on nevěřící. Modlím se za nás, za něj, za naši rodinu. Děti ho milují a potřebují. Mně úplně nepřekáží a vymezit se umím myslím obstojně. Problém je, že jím pohrdám. Úctu k němu opravdu nemám kde brát. Už mnohokrát jsem přemýšlela o rozvodu, ale už je mi tak lhostejný, že se rozvádět ani nemusím. Popravdě ho ale dost kritizuji před mými přáteli. Já vím, že jsem o jeho zoufalé lenosti a sobectví věděla před svatbou.  Ale co teď? Mám žít s takovým břídilem až do smrti? Za sebe bych už byla pryč, ale děti ho milují a potřebují.  Musím ho živit?

-redakčně upraveno-

Milá...,
děkuji za Váš dotaz, za důvěru i za odvahu vypsat to, co Vás tíží. Finance ve vztahu jsou náročné téma, a Vy jste byla dlouho trpělivá a táhla všechno sama. Vnímám, že pohár přetéká. Je toho tolik, co se nahromadilo a to, že živíte svého muže, není jediná bolest. Nástup do zaměstnání po mateřské a k tomu domácnost a péče o děti, je velká nálož i v rodinách, kde jsou oba manželé zapojení a spolupracují. Vždycky je potřeba znovu přeskládat rodinné puzzle, kdo co bude dělat, za co ponese odpovědnost, aby se všem dobře žilo. Je důležité, že píšete, že jste se odhodlala situaci řešit.
Nemám pro Vás zázračnou radu, jak postupovat, co udělat. Každý jsme jiný, každý pár je jiný. Bude potřeba, abyste našli cestu pro Vás dva, pokud spolu máte jít dál. Pokusím se vyjádřit pár myšlenek, které mě napadají, kudy by bylo možné se vydat.

Vnímám, že pro Vás je zatím silným motivem to, že děti Vašeho manžela milují a potřebují. To Vás drží, abyste setrvávala ve vztahu, ve kterém mnohem víc dáváte, než dostáváte. Z Vašeho popisu to vypadá, že ani manželovi se nedaří moc dobře. Být dlouhý čas doma bez práce není jednoduché, přemíra volného času může působit tak, že se člověk rozloží. Neschopnost něco dělat, bývá projevem dlouhodobé deprese, ale to je opravdu jen pohled z velké dálky. Nechci ho omlouvat.

Slyším, že Vás hlavně trápí to, že si svého muže nemůžete vážit, že k němu nemáte úctu. O úctě a lásce v manželství napsal Emerson Eggerichs celou knížku https://www.manzelstvi.cz/doporucujeme-/knihy/laska-a-ucta.html. Poukazuje na to, že když žena necítí, že ji muž miluje, ztrácí k němu úctu. Zároveň když muž necítí, že si ho manželka váží, nedokáže jí projevovat lásku. Je to jako kruh šílenství, ze kterého se těžko vystupuje, pokud někdo z partnerů neudělá první krok. Příběhy manželských párů, kde se to podařilo jsou hodně povzbudivé. Chtěla bych Vás pozvat ke vzpomínání: Čím si Vás manžel získal? O jeho vztahu k práci jste věděla, ale přesto jste se rozhodla jít s ním do manželství. Co se Vám na něm líbilo? Co jste na něm oceňovala? Co na něm obdivují Vaše děti?

Je těžké projevovat úctu někomu, kdo se nechová tak, aby jí byl hoden. Zároveň ale platí, že manželství nestojí na emocích, láska je akt vůle. A tak můžete svůj manželský slib lásky a úcty ze své strany obnovovat. A taky z něj čerpat posilu.

Vnímám, že Bůh je Vaší oporou a silou. Píšete, že se za rodinu, za manžela i za děti modlíte. Můžete se o Boha opřít a prosit ho konkrétně, aby Vám pomohl obnovit úctu k manželovi, i když emoce jsou na nule. Aby Vám pomohl uvidět, za co byste si ho přece jen mohla vážit. Zároveň on je ten, komu na Vás záleží, on je pramen, zdroj všeho našeho konání. On Vám oběma může pomoci vystoupit z kruhu neúcty a nelásky.

Myšlenka na to, že odejdete a bude Vám líp a děti nebudou vidět takový vzor, je pochopitelná. Útěk je nutným řešením, pokud jde o život. Jestli je zatím naděje, že byste spolu mohli začít komunikovat a postupně trochu přeskládali dělbu práce u Vás doma, byla by to prospěšnější cesta pro všechny. Zkuste si v klidu při vhodné situaci (ne ve stresu či únavě) s partnerem o financích a o pracích v domácnosti popovídat. Kéž by se podařilo promluvit i o Vás dvou, sdělit si, jak se oba cítíte. Skutečně nemusíte zajistit všechno a ani byste neměla. Píšete, že se umíte vymezit, tak by se to mohlo podařit. Když si manžel dobře rozumí s dětmi, proč se více nemohl podílet na péči o ně, abyste si mohla vydechnout.  Kdyby se podařilo a byl by ochotný jít s Vámi do manželské poradny, byla by to další naděje na pomoc a podporu. Kontakty na křesťanské poradny najdete na https://www.manzelstvi.cz/zivot-v-manzelstvi/krize-v-manzelstvi/kde-hledat-pomoc-pro-manzelstvi.html.

Nevím, jestli máte možnost vyhledat dobrého kněze, který by Vás vedl po duchovní stránce, svátosti jsou velkou posilou pro každodenní život. Pokud manžel nebude souhlasit, neostýchejte se vyhledat psychologickou podporu sama. Mám taky dobrou zkušenost s Linkou pro ženy, kam můžete zavolat a probrat konkrétní kroky víc na blízko, tel.: 603 210 999 (Po, St, Pá 8–20).

Milá, moc bych Vám přála, aby se postupně podařilo najít řešení. Abyste si mohla chvilku vydechnout a jen tak se radovat z dětí a ze života. Abyste jako milovaná Boží dcera viděla Boží lásku a něžnou péči vůči Vám na každém kroku. Pak si budete vážit sebe i těch druhých. Modlím se za Vás i za Vaši rodinu.

Kategorie otázky: Manželské krize