Nevyslyšené modlitby. Jak se správně modlit za uzdravení?

Dobrý den,
mám "chaos" ve své modlitbě. Často mě napadá, že se modlím špatně, protože mě Bůh neslyší. Svou víru žiji už nějaký ten rok,  přesto se  v modlitbě cítím jako malý žáček.

Nedávno mi diagnostikovali nevyléčitelnou nemoc. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Mám spoustu jiných problémů, za které se léta modlím a teď ještě tohle...  Přijde mi to od Boha jako podraz, škodolibost,  sadismus... I v jiných "věcech" jsou moje modlitby vyslyšené nějak zvláštně. 

Od mala jsme se doma modlili za otce, který nakonec od nás odešel. Modlili jsme se za vytrvání rodiny ve víře, za dar kněžského nebo řeholního povolání. Nic z toho se nenaplnilo... Až na mě všichni od víry odpadli. Dělá si Bůh srandu? Stále věřím v sílu modlitby, i v zázraky, ale začínam umdlévat ...

Mám být v modlitbě vytrvalý, jako nám často káže Písmo sv.? Mám být jako neodbytná vdova, která prosí soudce? Jako přítel, co v noci klepe na dveře ?. ... Anebo platí,  jak píše  Guy Gilbert: "Když Boha o něco neustále prosíme,  zabíjí to veškerou radost"? Má být moje modlitba odevzdaná? - Ať se stane Tvoje vůle? Mám modlit jako Chiara Luce Badano: "Jestli to chceš Ty Ježíši, chci to i já ..."

Prostě nevím, jaký postoj v modlitbě zaujmout. Stále prosím o zázrak, dotírám na Boha, chcem se dotknout aspoň lemu jeho pláště, utíkám za ním ... a věřím, že mě dokáže uzdravit. Ale to neustále prošení mně bere energii a přináší smutek.

Druhá věc, která mě trápí. O své diagnóze jse nikomu neřekl, jen dvěma nejbližším. Nechci nikomu přidělávat starosti, dělat smutek. Na druhou stranu přemýšlím o síle přímluvné modlitby. Kdyby se za mě modlilo hodně lidí, měl bych větší šanci na uzdravení? Slyšel jsem svědectví, jak se modlilo hodně lidí za uzdravení a člověk se uzdravil. Nebo jedna řeholní sestra si např. přikládala na nádor obrázek pátera Pia a uzdravila se. Mám taky zkoušet všechny  "metody"? Chodit na poutní místa?   Samozřejmě s vírou, protože stále doufám a věřím na zázraky. 

Tolik moje vyznání a otázky. Děkuji za Váš čas.  

Dobrý den, B.

Modlitba je velmi silným nástrojem víry a jsem přesvědčený, že každá modlitba má význam a že každou modlitbu Bůh slyší a nějak s ní „nakládá“. Je však možné (a časté), že se nestane přesně to, oč Boha prosíme, ale něco jiného, protože my vidíme jen omezený výsek světa (náš život, naše vztahy, naše příbuzné a známé…), ale Bůh vidí svět jako celek ve všech jeho souvislostech a provázanostech. Nejsme jednoduše schopni dohlédnout všechny „konce“ a všechen sled událostí. Bůh jednoduše není jako automat na přání a my si nemůžeme myslet, že vždy a vše se splní přesně tak, jak si my přejeme. To by bylo velmi mechanistické pojetí víry. Naše víra nás však učí, že Bůh to má vše pevně ve svých rukou. Na to bychom se měli plně spolehnout.

Často se stává, že nedostaneme od našeho života přesně to, oč jsme Boha prosili, ale něco jiného - situaci nebo okolnost, kde dostáváme spíše příležitost uskutečnit náš záměr jinak, než jsme si my představovali. Někdy je to jen nabídka nahlédnout naši situaci jinak a možná přehodnotit naši prosbu nebo přání. A někdy se paradoxně přes nějaké těžkosti či dokonce utrpení uskutečňuje záměr, o který jsme Boha žádali. Jen to na první „pohled“ není zřejmé. Jak sám uvádíte - Vaše modlitby jsou „nějak zvláštně“ vyslyšené… Podobně je to popsané v těchto moudrých slovech:

„Chtěl jsem sílu...... a dostal jsem potíže, aby mě posílily.
Chtěl jsem moudrost...... a dostal jsem problémy, abych je řešil.
Chtěl jsem blahobyt...... a dostal jsem mozek a sílu, abych mohl pracovat.
Chtěl jsem odvahu...... a dostal jsem překážky, abych je překonával.
Chtěl jsem lásku...... a dostal jsem ztrápené lidi, abych jim pomáhal.
Chtěl jsem výhody...... a dostal jsem příležitosti.
”Nedostal jsem nic z toho, co jsem chtěl......, ale dostal jsem všechno, co jsem potřeboval.”

Nebo jak uvádí jeden z Církevních Otců Evagrius Pontský: „Nemodli se za naplnění své vůle. Ta není vždy v souladu s vůlí Boží. Spíše se modli, jak ses naučil, těmito slovy: Staň se ve mně Tvá vůle.“ A Defensor Grammaticus dodává: „Modlíme se nadarmo, pokud nám chybí důvěra v naději.“

Určitě bych Vás podpořil v názoru, rozhodně má smysl modlit se dál. Jen bych dodal, že vedle prosebné modlitby máme i modlitbu děkovnou. Ta je obzvlášť důležitá v těžkých chvílích - vždy a za všech okolností Bohu děkovat. Pokud přijímáme vše, co pro nás náš nebeský Otec připravil, s vděčností, láskou a pochopením, nemá v naší duši žádné uplatnění odpůrce Boha - satan. Tzv. nemá se čeho chytit, protože my jsme děkováním, láskou a vděčností spojeni s Bohem a pro zlo tam není místo. Je to tedy velmi silná, očišťující modlitba. I ve Vašem případě můžete jistě děkovat za mnohé.  A pokud se Vám podaří v sobě najít sílu poděkovat i za těžkosti, které v životě máte, bude to určitě úlevné. Posilující může být v tomto ohledu přečíst si  knihu Jób ze Starého Zákona.

O pomoc a přímluvu můžete požádat také Pannu Marii, milující Matku nás všech, svého patrona a další svaté. Velmi mocná je také modlitba k Duchu Svatému, aby do situací, které zažíváte, vstoupil a pokusil se je proměnit. Proste Boha o vnitřní sílu, ochranu a vedení. Můžete se také pomodlit nebo nechat sloužit mši svatou za celý Váš rod, za odpuštění vin a uzdravení všech kořenů zla, které Vás a vaši rodinu provází a sužuje. Někdy můžeme při pohledu do historie rodiny najít nějaké nedořešené věci, zátěž, která brání svobodnému a zdravému životu dalším generacím.

Myslím, že cítíte správně, že je dobré v modlitbě vytrvat a zároveň být ke svým nejbližším upřímný a otevřený - i pokud se týká Vaší nemoci. Jejich modlitba za Vás určitě pomůže - Vám i jim - a možná je duchovně promění - v souladu s Vašimi modlitbami. Líbí se mi i Váš záměr jít na nějaké poutní místo. Můžete také za své uzdravení nechat sloužit mši svatou.

Milý B., přeji Vám všechno dobré a především naději a lásku! A do Vašeho dalšího života hodně optimismu, pevné víry a fyzického i psychického zdraví! – nr –


K tématu doporučuji texty: Nevyslyšená modlitba
 

Kategorie otázky: Modlitba, Osobní krize, nemoc, smrt