Nevím, co mám dělat, když spolužačky zesměšňují Boha

Dobrý den,
jsem jediná věřící a ve třídě a mám problém:  moji spolužáci se vysmívají křesťanství a já nevím, co mám dělat a jak se mám v takových chvílích chovat...

Nejsem moc výřečná a také se stydím cokoliv říct proti jejich nadávkám. Jejich hlasité rozhovory ale opravdu nejdou přeslechnout. Zesměšňují Ježíše, křesťany; některé spolužačky o sobě dokonce tvrdí, že jsou satanistky.

Jsem z toho nešťastná. Věřím v Boha, je mým životem, snažím se žít podle Něho. Ale když je slyším, jak se do křesťanství naváží, snažím se být v tu chvíli neviditelná: začnu například sledovat mobil, nebo něco dělat. Hlavně aby si mě nevšimly. 

Ony o mé víře ví, a myslím si, že se kvůli tomu se mnou nebaví. Moc si s nimi nerozumím, ale přesto bych se s nimi chtěla víc spřátelit. Pak si uvědím, že se za svou víru vlastně stydím.
Tak to ale rozhodně nechci. Já chci vyznávat to, že věřím v Boha. A nechci se za to rozhodně stydět. Ale pokaždé v těchto situacích ve škole se mi stane to samé: stydím se za to, že jsem křesťanka.
A tak bych se chtěla zeptat, jak bych se měla zachovat? Mám mlčet, nebo něco říkat?

Když o tom přemýšlím, myslím si, že je to výzva. Mnozí křesťané přijímali urážky s radostí a vírou a jako mučedníci pro ni položili i život. Rozhodně svou situaci nechci nijak zveličovat. Necítím se na takové chování připravená. Ale nemůže to po mě Bůh chtít?

Zdravím Tě, 
Děkuju Ti za důvěru, se kterou ses obrátila na Linku víry. Omlouvám se, že jsi musela na odpověď čekat tak dlouho. Ujišťuji Tě ale o své modlitbě za Tebe a Tvou situaci.

Je skvělé, že Ti na Bohu závisí tolik, že se Tě dotýkají urážlivé řeči, které vedou jiní. Myslím si, že Boha opravdu stojí za to následovat i za cenu, že mi vadí, jak o něm mluví moji vrstevníci. Úplně s Tebou také soucítím v tom, že se s nimi přesto chceš přátelit, vždyť to je důležitá potřeba každého člověka.

Bohužel Ti asi na Tvůj dotaz nebudu schopen jednoznačně a jednoduše odpovědět, pokusím se však rozebrat možnosti, které máš.

Tak předně je třeba napsat, že je dobré se modlit. Předkládat Bohu všechny tyto situace, lidi, řeči, které Ti vadí. Můžeš přece říct Bohu o všem, co Ti vadí, o čem mluví, jak Ti vadí, že Boha uráží. A taky prosit za to, jak se máš zachovat, za odvahu i za slova, jak s nimi mluvit o víře.

Co se týče Tvých spolužaček, asi je možné se jich prostě zeptat, proč tak mluví o křesťanech, proč se posmívají Ježíši nebo Bohu... Možná se Tě snaží vyprovokovat k nějaké reakci? Asi by bylo dobré vědět, že se mohou jen stavět do rolí satanistek, že vlastně ani nemusí vědět, o čem ve skutečnosti mluví.

Můžeš jim i prostě říct, že Ti vadí, jak mluví o Bohu, o křesťanech...

Chápu Tvoji obavu, že je odradíš, že se Ti vysmějí nebo že se budou posmívat Tobě přímo. Možná je třeba se i zeptat, zda se snažit o přátelství těch, u kterých nikdy nebudeš vědět, zda se zase neobrátí proti Tobě a nepodívat se po kamarádkách v kostele, u kterých si budeš jistá, že nic takového dělat nebudou? Na druhou stranu je možné, že sama víš, že některé děvče třeba také úplně nesouhlasí s těmito řečmi a účastní se jich jen proto, aby neztratilo přátelství ostatních? Možná by se dalo pak promluvit s ním přímo...

Bohužel nevím, co by v té které situaci bylo správné, mohu Tě opravdu odkázat pouze na modlitbu.

A snad ještě na jednu věc: mám dojem, že ta děvčata před tebou takto mluví proto schválně, protože ví, že Ti to vadí. Prosím, zkus tuto věc také říci Bohu v modlitbě. Víš, vadit Ti to asi bude dál a nebude Ti to jedno, ale Bůh umí zařídit, že člověk při tom necítí hořkost, hněv nebo strach a může zůstat klidný a s pokojem v srdci uvažovat o tom, jak se správně zachovat, jak by se asi v této situaci zachoval Ježíš? On ta děvčata má též rád, i když jej tupí a ošklivě o Něm mluví, co by jim asi řekl?

Chtěl bych Tě ujistit, že se za Tebe budu modlit. Ať už za to, abys v této věci našla správné řešení, nebo i za to, abys našla upřímnou a správnou kamarádku.

Kategorie otázky: Hudba, škola, krize víry,...