20. 2. 2020, marse
Neurotická matka mi způsobila celoživotní problémy
Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Povolání, boží vůle
Dobrý den, nepovažuji se za věřící osobu, ale ráda bych byla...nevím jak na to, nejsem totiž spokojená, ani úspěšná, dokonce jsem se léčila na psychiatrii. Při psychoanalýze vyšlo najevo, že mé potíže vyplývají z dětství, nebyla jsem přijímána a neurotická matka mi nedávala najevo lásku. Chci mít jasno, kdo za to může? Je to záměr Boha, když se někdo narodí do milující rodiny a někdo je v krajním případě dokonce týrán? Pokud to Bůh dopouští, vynahradí to později těmto dětem jinak? Například mimořádně šťastným obdobím ve stáří ? Možná se ptám trochu hloupě, ale všichni víme, že dětství je základ, když se například pokazí základ při stavbě domu, je všechno špatně. Moc děkuji za Váš názor.
Milá ...
Chápu, že hledáte viníka za to, že Vám v životě není dobře. A že čekáte satisfakci…
Ta otázka není tak snadno zodpověditelná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jde o to, jak přistupuje Bůh k člověku. Bůh je láska. Miluje zvláštním, osobním způsobem člověka, nabízí mu láskyplný vztah. Obecně ale ta velká láska Boha k člověku způsobila, že se rozhodl, že mu dá obrovský dar – a to svobodnou vůli. Je to velká odpovědnost člověka, aby ji využil k lásce, ale nezneužil ji. Což je zádrhel, protože často nevolíme ideálně to, co je svobodou. A má to dopad na naše okolí. Na vztahy, děti, všechno. Záměrem Boha ale toto není. Jeho záměrem je láska. Pokud respektuje Bůh člověka, pak ho nemůže manipulovat. Bohužel ani k dobru. Může mu dobro ukazovat, poukazovat na něj. Ve skutečnosti byl člověk utvořen dobrem, v sobě dobro, jako svůj základ má. Po cestě ale nabírá i zlo, které si zneužitím svobody volí nebo na něj nakládají druzí. Ve spojení s Bohem se ale stále může zkoušet vracet ke svému základu – k dobru, protože tak je sám sebou a je mu v tom dobře.
Při tomto procesu je Bůh člověku stále na blízku, je v tom jeho spojencem, je tím, který v něj věří. Který ho přijímá takového jaký je. Který ho povzbuzuje a vede.
Takže i ta satisfakce, po které byste za selhání Vašich nejbližších toužila, může být jen a jen s Vaší spoluprací. Musí navazovat na to, co si volíte Vy. A může vypadat nejrůzněji. Bůh má vždycky nějaké překvapení. Určitě to není výměnný obchod. Něco není ok tak za to pak dostanete lízátko. Jemu jde o život člověka. Ne až ve stáří, ale už teď hned. O srdce, nitro. O to, aby mohl být Vaším nejbližším. Aby Vám směl pomoci ty rány uzdravovat. Aby Vám ukázal bídu těch, kteří nebyli schopni lásky, a ve Vás ji vyvolal v takové míře, abyste jim mohla odpustit a tím přetrhnout to svázání neláskou. On chce, abyste byla svobodná a moc, moc milující. Protože jste moc, moc Bohem milovaná!
Náprava je možná! I dnešní výzkumy neurovědy už vědí, že zkušenosti špatného dětství může přepsat láskyplná stopa. Vtah s milujícím Bohem, takovou stopu vytvořit může. A to se promítá do všeho, do celého života i všech vztahů.
Milá..., zkuste prosím Boha objevovat, přijmout. Začněte nejlépe osobním rozhovorem s knězem, i na těchto stránkách se můžete dozvědět mnoho. Jsou k dispozici i kurzy alfa pro ty, kteří se chtějí o Bohu nezávazně něco dozvědět. Možná by to mohla být cesta pro Vás. http://www.kurzyalfa.cz/
Milá ..., nemusíte být celý život nespokojená, neúspěšná, zraněná. Vaše dětství nemusí být celoživotní stigma. Hledáte na správném místě. Bůh je na uzdravení znejistěného srdce ten nejlepší lék. Je na Vaší straně. Jste velmi milovaná. Moc Vám přeji, abyste Boha osobně milujícího našla. On je připravený! Zkuste s ním o tom ve svém srdci mluvit.
I já Vám přeji všechno dobré!
Kategorie otázky: Povolání, boží vůle, Osobní krize, nemoc, smrt
Související texty k tématu:
Láska k sobě, sebepřijetí:
- Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé Láska k bližnímu bez lásky k sobě samému neexistuje...
- Miluj sám sebe, aby ses mohl otevírat lásce druhých Milovat sám sebe je stejně důležitým přikázáním jako milovat bližního. Ježíš učinil z lásky k sobě samému měřítko lásky k bližnímu.
- Láska k sobě samému je základ životní kreativity Pokud nemilujeme sami sebe, začneme mít přehnaný strach z poznávání vlastních chyb a nedostatků. Bůh ale nemiluje člověka pro to, kým člověk je, ale výlučně proto, že je.
- Být vděčný sám za sebe Vděčnost nám otvírá oči, abychom dokázali vidět vlastní hodnotu. Často v nás totiž vězí až příliš hluboko sklon k sebeodmítání. Rádi bychom měli jiné tělo, jiné nadání, jiné možnosti. Když vidím jen co mi chybí, nerozvíjím co je ve mně jedinečné. Začnu-li pošilhávat po tom, co mají druzí a co já nemám, nedokážu už si všímat a vážit toho, co mám právě jen já.
- Další texty k tématu: láska k sobě vztah k sobě, sebepřijetí