Neshody kolem svatby. Partner se nedokáže vůči rodičům vymezit

Dobrý den,
obracím se na Vás s citlivou otázkou, kterou řešíme s mým snoubencem.  Je z nevěřící a rozvedené rodiny, konvertita. Jeho otec žije od rozvodu již s několikátou přítelkyní. Hodnoty a postoje k životu, které má otec i jeho přítelkyně jsou pro mě naprosto nepřijatelné.

Stojíme před otázkou její přítomnosti na naší svatbě. Podle mě si máma mého snoubence nezaslouží, aby  byla otcova přítelkyně na svatbě přítomna. Obávám se, že otci i jeho přítelkyni chybí soudnost,  co je vhodné a co nevhodné, protože by to mohlo někoho zranit. Už mnohokrát jsme toto téma s mým snoubencem otevřeli, ale vždy jsme po dlouhých diskuzích museli přestat a odložit jej na později, protože jsme zatím nebyli schopni dojít k nějakému řešení, kompromisu.

Můj snoubenec sice otcovu přítelkyni na svatbě také nechce, ale má obavu o tomto tématu s otcem mluvit.  Raději to, pro klid ve vztahu s otcem, překousne. Rozumím mu, protože jeho otce už trochu znám. Hrozí, že pokud snoubenec otci řekne, že zveme pouze jeho, zásadně to naruší vztah, možná úplně přeruší. Přijde mi ale, že by měl být otec schopen respektovat rozhodnutí svého syna a ne se kvůli tomu urážet a ukončovat vztahy.

Mám obavu, že když se nyní nedokáže můj snoubenec postavit před otce s tím, že zveme na svatbu jen jeho samotného, že se později nedokáže jako hlava rodiny postavit i v dalších závažných věcech za naši nově vznikající rodinu. Mám obavu z působení otce a jeho přítelkyně na naše děti (dá-li Pán a děti mít budeme). Začíná to svatbou, ale promítá se to do dalších životních situací.

Je to pro nás oba strašně složitá a těžká situace. Už vícekrát jsme se kvůli tomu dostali do hlasitější výměny názorů. Můj snoubenec má do budoucna obavu z mých radikálních názorů: že si myslím, že by otec měl respektovat rozhodnutí syna, neurážet se a neskončit vztah, a já mám obavu, že se snoubenec nedokáže postavit za nás oba, že toho nebude schopen ani v budoucnu, že tím bude trpět naše nově vznikající rodina a že se vždy všechno bude dělat pro klid.

Chtěla bych v této situaci něco změnit, pomoct snoubenci situaci vyřešit, ale vůbec nevím, jak na to, co  změnit v sobě a jak.

Prosím, jak na situaci nahlížíte, jak by se měla správně vyřešit?

Děkuji Vám.

-redakčně upraveno-

Milá,

děkuji Vám za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Představujete tu vlastně dva problémy – jeden je ohled k mamince partnera, druhý, důležitější je ten, že byste ráda, aby Váš partner stál jen za vámi dvěma. Máte strach, že jestli tuto situaci nezvládne vyřešit, bude tuto neschopnost za vámi stát opakovat i v manželství.

Jak by se situace měla správně vyřešit, na to není jediná odpověď. Vždy záleží na situaci konkrétních lidí. To, že partner jakoby ustoupí, nemusí být jen známkou neschopnosti za vámi stát, ale třeba i známkou, že dokáže být chápavý, dokáže se upozadit např. atd. Také důležité vlastnosti, kterých je možné si vážit.

Technicky – máte právo si na svatbu pozvat koho chcete. Jestli na ni přijdou pozvaní, to je jejich věc. A to i u rodiče. Umím si představit, že partner zajde za svým otcem a řekne mu, že jste se rozhodli, že tam chcete mít jen ty, kteří vám stáli v životě po boku. Protože to je vaše životní událost. Že se s ostatními, a to s i jeho partnerkou, setkáte po svatbě.

K Vaší obavě z toho, jak bude fungovat partner dál... Možná ta zkušenost je o poznání toho (ať už to dopadne tak, že se partner vůči otci vymezí nebo ne), koho si berete. Možná je to úkol pro Vás, abyste si ho, když si ho berete, vzala právě takového, jaký je. To neznamená, že se nemůže v životě posunout, vyzrát. To je o přijetí jeho. I když by si to člověk představoval jinak. Vědomé přijetí druhého, tak jak ve skutečnosti je, i s jeho momentálními limity, je velkým vkladem pro manželství.

Jistě rozumím Vaší obavě vlivu tchána na vaše děti. Píšete, že tchánovy hodnoty jsou pro Vás nepřijatelné. Je důležité si uvědomit, že Váš partner byl takovými hodnotami formován. Pokud chcete žít jinak, jistě budete potřebovat od otcových hodnost odstup. Měli byste se s partnerem domluvit, jakou míru blízkosti nebo vzdálenosti s otcem chcete vytvářet. A jakou formu má mít váš kontakt po svatbě.

Je také potřeba si uvědomit, že pokud si někoho berete, tak ať chcete nebo ne, ať se to hodí nebo ne, berete si s partnerem i jeho rodinu. Nějakým způsobem. Jsou totiž součástí jeho samého. A zároveň platí, že svatbou by se měl od nich oddělit a přidat se k Vám. Zkuste na této věci pracovat ještě před svatbou. Ta situace vlastně ukazuje na něco moc důležitého. Budete si ho moct vážit, když by situaci nezvládl tak, jak vnímáte, že je dobře? Zkuste být v sobě i navzájem hodně upřímní, aby vás postoje k partnerovi i k druhým nezaskočily až po svatbě.

Milá…, na Váš dotaz jsem reagovala pár podněty. Nevím, kolik času máte do svatby, nepodceňte ale prosím vnímání toho, jak to máte. Možná, že ten konkrétní problém bude mít řešení jen ve formě, jak ho nejlépe sdělit. V tom můžete partnerovi pomoci. Vy sama se ale zamyslete nad tím, jak moc je pro Vás důležité, aby to partner ustál a jak by to mohlo ovlivnit Váš postoj k němu, když by to nezvládl. Pokud byste si ho nemohla vážit, je to důvod k zamyšlení, jestli je na svatbu ten správný čas. Moc vám držím palce a beru vás s tím do modlitby.

Kategorie otázky: Vztahy dětí k rodičům, Církevní sňatek, sv. manželství, Láska v partnerství, příprava na manželství