Některým ženám může vyhovovat život bez muže

Dobrý den,
jsem holka a je mi 14. Mám nejlepší kamarádku, známe se velmi dlouho a dobře si s ní rozumím. Svěřujeme si všechno. A jsme schopné si dlouhé hodiny povídat a stále si máme co říct. Nedávno jsme se dostaly na téma homosexualita. Obě jsme se shodly na tom, se se to přehnaně moc řeší. Ale na druhou stranu, proč ne. Některým ženám může vyhovovat život bez muže a naopak. Později mě napadlo, jestli i já k ní necítím něco víc. Četla jsem, že víra se proti homosexualitě staví negativně. Co s tím?

Milá ...,
Díky za Tvůj dotaz a za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Nejprve bych Ti chtěla pogratulovat k tomu, že máš nejlepší kamarádku, se kterou si velmi dobře rozumíš, máte k sobě důvěru a můžete si povídat o všem. Pro nás ženy je takový druh přátelství a sdílení moc důležitý a je to vlastně velký dar, za který buď vděčná.

Souhlasím s vaším společným názorem, že se homosexualita v dnešní době a společnosti přehnaně moc řeší. Projevuje se to třeba tím, že je ve společnosti tlak na to, abychom stále zkoumali, jestli náhodou také nejsme homosexuálové, byť procento biologicky daných homosexuálů setrvale i v průběhu dějin je stále stejné a relativně nízké.

Také si myslím, že jsi docela uhodila hřebíček na hlavičku názorem, že některým ženám může vyhovovat život bez muže. Existují případy žen, které byly vdané a měly děti, pak ale z nějakého důvodu začly žít se ženou. Nejedná se tedy o žádnou biologicky vrozenou záležitost, ale možná nějaké zranění, zahořklost, špatnou zkušenost s mužem či muži a na tomto základě pak jaksi přátelství se ženou přerostlo někam jinam.

Jak na homosexualitu hledí křesťanství? V Bibli čteme, že Bůh stvořil člověka jako muže a ženu. Dvě pohlaví a jejich soužití tvoří tedy Bohem zamýšlený plán. Poznáme to i podle toho, že pouze ze spojení muže a ženy může vzniknout nový život. (Homosexuálové v současnosti právě s touto přirozenou daností dost bojují.) A pro děti je důležité, jak tvrdí někteří psychologové, že v rodině oscilují mezi těmito dvěma odlišnými světy. Komunikace a soužití s druhým pohlavím není jednoduché. Vlastně je někdy jednodušší být se stejným pohlavím, nenarážíme na odlišnosti a v tom možná tkví jedno z velkých pokušení dnešní doby. Společný život muže a ženy ale zároveň může být plodný, a to nejen dětmi. Jsme schopni překonávat jinakost druhého, obohacuje nás, a tím vším rosteme. Na druhou stranu je třeba také říci, že současný papež František nás vyzývá k tomu, abychom naše homosexuální bratry a sestry v lásce přijímali.

Co se týče tvých myšlenek, myslím, že v pubertě je normální, že nás napadají všelijaké věci. Z tvého dotazu si spíše myslím, že prožíváte prostě hezké přátelství dvou kamarádek, která jsou pro náš ženský život, nejen ve 14-ti, velice důležitá. Dej si čas, klidně i delší na to, abys viděla, jak se vyvíjíš, co se týče vztahů a kdo tě opravdu přitahuje. Až přijde opravdová zamilovanost, určitě to poznáš, i na svém těle. A určitě neškodí rozvíjet kamarádské vztahy s dívkami i s chlapci, abys také viděla, jak se komunikace s chlapci liší, jací jsou. Myslím, že se nemusíš ničeho bát, jen nedopusť, aby tě někdo do něčeho tlačil. A užívej si, že se máš komu svěřit.

Ať Ti Pán žehná, chrání tvé srdce a ukáže Ti vztah, který má pro Tebe připravený.
 

Kategorie otázky: Náctiletí - sexualita, vztahy