19. 10. 2023, ped
Násilné svaté přijímání do úst
Navigace: Katalog dotazů > Církev, společenství křesťanů > Dějiny církve, výhrady k církvi
Dobrý den,
v létě jsem byla na dovolené a v neděli jsem se vypravila na mši do místního kostela. Jako většina lidí i já jsem se pak zařadila do fronty na sv. přijímání. Když jsem přišla na řadu a kněz mi podával hostii, odpověděla jsem amen, a nastavila dlaně, abych přijala hostii do rukou, jak mám ve zvyku. Kněz ale tento způsob přijímání evidentně nechtěl respektovat. Ignoroval mé nastavené dlaně a držel mi hostii před ústy tak dlouho, dokud si to nerozmyslím, aniž by cokoli řekl. Došlo mi, že jinak mi hostii asi nepodá, tak jsem raději pod nátlakem ustoupila a hostii přijala tak, jak chtěl on.
Velmi mě to ale rozčílilo, odcházela jsem šokovaná... Měla jsem vztek nejen na toho kněze, že mě násilným způsobem donutil přijímat tím způsobem, jak chtěl on, ale později i na sebe. Na sebe proto, že jsem se podřídila, kde jsem neměla. Zpětně jsem si říkala, že jsem se měla otočit a odejít třeba bez přijímání (vím, že Ježíš by i tak byl se mnou).
O této nepříjemné zkušenosti jsem mluvila s několika věřícími lidmi a zjistila jsem, že zakusili totéž na jiných místech. Děsí mě, jak panovační a mocichtiví někteří kněží jsou. Mnohé lidi už to ale unavuje. Tohle není církev, kde by se člověk cítil dobře.......
Možnost ovlivňovat situaci máme zpravidla ve své farnosti
Milá ....
musím s vámi souhlasit. Podávání sv. přijímání tzv. na ruku je v katolické církvi plnohodnotným způsobem podávání sv. přijímání a mělo by tak být všem při mši svaté umožněno. A když toto očekávání kněz nerespektuje, může to vést k určitému rozladění. I já jsem se jak v Praze, tak jinde v Čechách, s touto situací setkal a nebylo mi to příjemné. Jde zde nejenom o nevyhovění přání věřících, ale i o neposlušnost vůči rozhodnutí svého biskupa.
Nastolila jste ale i další otázku. Jak na tuto situaci při mši sv. správně reagovat. My s rodinou také cestujeme a snažíme se zúčastnit se na každém místě nedělní mše sv. Do cizích zemí s sebou vozíme misál s českými texty a jsme připraveni přizpůsobit se průběhu liturgie v té které farnosti. Všude se modlíme za ty, kteří do daného kostela přicházejí, i za obyvatele, kteří na tom místě žijí. To nás trochu sbližuje s místní komunitou a odpoutává od často odlišného průběhu liturgie. A protože k přijímání Svého Těla a Krve při mši sv. nás vybízí sám Ježíš, náš Spasitel a Vykupitel, myslím, že jste se rozhodla správně. Nemyslím, že jde při prožívání naší víry o tak zásadní problém. Možnost ovlivňovat situaci máme zpravidla ve své farnosti. A když ne, tak můžeme najít farní společenství, v němž se cítíme dobře. Nechci připomínat situaci, kdy kromě jiného i způsob podávání sv. přijímání vedl i v naší historii k válečným konfliktům.
Kategorie otázky: Dějiny církve, výhrady k církvi
Související texty k tématu:
Život
- Neexistuješ náhodou
- V životě nejde o délku života...
- Život je trocha času, abychom se naučili milovat...
- Lidský život je putováním
- Kdo důvěřuje Bohu, může brát život s humorem
- Co míní embrya o následujícím životě?
- Lze svůj život změnit?
- Víra osvěcuje naši cestu životem
- Zdraví je důležité, avšak není zárukou šťastného života