Můžu být katolička a zároveň pravoslavná?

Chvála Kristu. Chtěla jsem se zeptat jestli je možné, aby katolík byl zároveň i pravoslavný. Manžel a dvě děti jsou pravoslavní a nejstarší syn je katolík jako já. Jsme katechumeni a kněz nám řekl, že si máme promyslet, jestli chceme křest nebo být jen sjednocení v pravoslaví. V Rusku a na Ukrajině neuznávají jen sjednocení, ale chci se zeptat, jestli ho uznávají v Čechách? Navíc proč se máme znovu pokřtít, když už jsme jednou pokřtění? Uznává se přeci jeden křest na odpuštění hříchů... Chci zůstat katolík a zároveň být i pravoslavná. Před dvěma roky jsme navštívili pravoslavný klášter a úplně mě to nadchlo. Dokonce jsme se po 19ti letech vzali ještě jednou, ale tentokrát v pravoslavném chrámu. Začala jsem se víc zajímat o víru,  chodili jsme do římskokatolického kostela na mše. A protože u nás převažuje pravoslaví, tak jsme začali chodit i na pravoslavnou bohoslužbu. Tak jen nevím, jak se mám rozhodnout. A co vlastně znamená to sjednocení? Se synem nemáme druhé jméno. Můžou si ho vybrat i pravoslavní, aby měli druhého patrona? Poslední co bych chtěla vědět je, že jsme syna křtili v římskokatolickém kostele, ale kmotr byl řeckokatolík. Je syn tedy římskokatolík podle kostela? Děkuji moc za odpověď.

Milá....

je to hezký příklad otevřeného srdce a upřímné víry bez předsudků, ale Bohu žel – stručně řečeno – katolička a pravoslavná křesťanka zároveň být nemůžete. Je smutné, že je mezi námi taková propast, ale tato vyznání si v mnohém odporují a neuznávají se navzájem, takže si musíte vybrat. Nemůžeme se domluvit na podstatných věcech a každý vidí problém „oddělení“ od jediného Kristova těla na opačné straně.

Ale i v samotném pravoslaví existují různé názory na katolickou církev a na platnost jejích svátostí. Oficiální pravoslaví uznává platnost katolického křtu a při přestupu ho neopakuje. Zdá se ale, že Vy jste narazila na „starostylní“ pravoslavnou komunitu, kde je katolictví vnímáno jako hereze, pomýlená sekta (ani ne církev). Protože se katolictví (podle starostylního pravoslaví) odtrhlo od Kristova těla, nemůže platně vysluhovat žádné svátosti – nejen křest, ale ani myropomazání (pro katolíky biřmování) či eucharistii. Každý, kdo vstupuje do tohoto společenství, musí být tedy znovu pokřtěn, bez ohledu na to, zda někdy předtím přijal to, co se v jiných církvích nazývá křtem. To totiž není křest v pravém slova smyslu – protože to není připojení ke Kristovu Tělu, tj. k jediné pravé církvi. To je podle starostylních jen církev pravoslavná.

Křest je potřeba provést trojím ponořením, rozhodně nestačí polití vodou tak jako v katolické církvi. Proto jste katechumeni a čekáte na křest. Ale v mimořádné situaci (například právě při přestupu od katolictví) může kněz rozhodnout, že z pastoračních důvodů křest nebude opakovat a provede se jen tzv. „sjednocení s pravoslavnou církví“. To proto, že by opakování křtu mohlo odradit zájemce o přestup na pravou víru. V tom případě se předpokládá, že onen první „křest“, který byl podle starostylních neplatný a byl to jen prázdný obřad, bude při sjednocení s církví konečně naplněn Boží milostí, i když nebyl proveden správně. Tomuto pravidlu, nebo spíše výjimce z pravidla, se říká „ikonomie“, protože vznikla v období ikonoklasmu.

Druhá svatba v pravoslavném ritu je dost zvláštní úkon … k tomu se raději nebudu vyjadřovat – záleží totiž na úhlu pohledu. Jiné je to z hlediska pravoslaví, jiné z pohledu katolického. Jiné z hlediska Vašeho, jiné z hlediska Vašeho manžela. A zrovna tak chození na bohoslužbu – jestliže Váš manžel chodí do katolického kostela, aniž by k tomu měl zvláštní povolení od svého duchovního otce, dopouští se vlastně hříchu (natož kdyby přijímal eucharistii). Vy jako katolička se můžete účastnit pravoslavné bohoslužby bez hříchu, ale rovněž nesmíte přijímat eucharistii.

Nakonec ještě otázka křtu Vašeho syna – není důležité ani to, koho měl za kmotra, ani to, v jakém byl pokřtěn kostele, ale to, v jakém byl pokřtěn obřadu. Pokud byl křtěn katolickým knězem v katolickém ritu, je katolíkem. A je jedno, jestli římským nebo řeckým, obojí je to církev katolická, odlišuje se jen podobou bohoslužby. Řeckokatolická bohoslužba je sice velmi podobná té pravoslavné (mnohem víc než římskokatolické), ale rozdíl v podstatných věcech je stejný jako mezi římským katolictvím a pravoslavím.

Co se týče druhého patrona, to řešte s pravoslavným knězem, jestli se rozhodnete k přestupu. V každém případě bych ale doporučovala se když tak obrátit na oficiální pravoslavnou církev, ne na její trošku extrémní starostylní část. Znám hodně katolíků, kteří milují pravoslavnou liturgii, modlí se pravoslavné modlitby (zvláště oblíbená je modlitba Ježíšova), jezdí do pravoslavných klášterů – zkrátka tíhnou k duchovním pokladům, které zůstaly zachovány ve východních církvích a římští katolíci jaksi pozapomněli – ale přesto zůstávají katolíky. I to je možná cesta.

Důležité je, abyste se nerozhodovala sama, ale s Duchem svatým – pomodlete se například novénu k Duchu svatému, k Panně Marii, nechte Vaše rozhodnutí uzrát v modlitbě. Přeji a vyprošuji Vám dar moudrosti a hluboký pokoj, který převyšuje všechno lidské chápání.

Kategorie otázky: Církve, hnutí, ekumenismus