Dnešní svět je ve znamení Zlého.

Dobrý den,
je pravda, že dnešní doba je ve znamení Zlého?  Svět se mi zdá čím dál horší. Jako by už lidé pomalu nedokázali rozeznávat dobré od špatného. Všude se lidé honí za penězi a žádný z nich si neuvědomuje, že se řítí do záhuby.  Můžeme vůbec tento tlak ustát?

Jsem věřící a žiji s manželem, který je v tomto směru duchovně zakrnělý a o křesťanství nemá zájem. Je možné, aby mě negativně ovlivňoval?


Děkuji.

Dobrý den,

V dnešní době je jistě ve společnosti mezi lidmi mnoho zla. Je otázkou, zda se současný stav dá porovnat v tomto smyslu se stavem např. před dvěma sty lety. Je ale pravda, že dnešní člověk se honí za exkluzivními zážitky, hledá duchovní rozměr života a v kombinaci s touhou po mimořádném zážitku a je tak přitahován vším tím, co není úplně jasné, co je také v jeho očích mimořádné a trochu nebezpečné...

Pokud je člověk křesťan, jeho základní životní orientace směřuje k Bohu, nikoli ke zlému. Čím si totiž člověk plní mysl, srdce, tím se naplňuje i celý jeho život a dlouhodobější vyladění. Usilujeme-li každý den o to, aby se Kristus stal Pánem našeho života, nemá nad námi zlo moc, protože Kristus je vítěz nad zlem.

Nedá se to brát ale mechanicky v tom smyslu, že víra v Boha bude působit jako automat a zajistí Vám tady na světě bezpečný život, štěstí, zdraví a to, že se Vám nemůže nic stát. Vztah s Bohem jde za tyto úzké hranice, Bůh má poslední slovo a s ním máme ve víře naději a přímo jistotu, že se náš život nerozplyne v nicotě beze smyslu.

V Písmu je možné najít odpověď na otázky, které si kladete. Sám Ježíš učí apoštoly, když se diví, proč nemohli vítězit nad zlým - "Takový duch nemůže vyjít jinak než modlitbou a postem." Rozhodování se pro dobro nebo pro zlo není věcí jednorázovou, je to celoživotní zápas. Určitě v tomto zápase pomáhá základní nastavení hodnot člověka. To, že se základně rozhodl ve svém životě pro dobré, je velkou pomocí právě v těch každodenních zápasech. Jestliže člověk hledá zlé, orientuje se na špatné, postupně ztrácí schopnost realizovat své plné a Bohem chtěné lidství.

Pak zmiňujete Vašeho manžela. Určitě je ta jediná věta špičkou ledovce, kterým je celý vztah mezi vámi se všemi jeho problémy. Napadá mě k tomu, že spíše než posuzovat jeho duchovní zakrnělost by bylo prospěšné pro oba, abyste v něm mohla vidět Krista, naslouchat v něm Jeho hlasu... Že to není jednoduché řešení, nepopírám, ale křesťan k jednoduššímu životu povolán Bohem není.

Nakonec to obraťme: přemýšlela jste o tom, že na něj můžete pozitivně působit právě svou láskou, vztahem, který je mezi manžely jedním z nejbližších? Zkuste na to vše myslet, když budete číst jistě Vám známou pasáž z Matoušova evangelia - Mt25,31-46.

Okolí má rozhodně vliv na náš duchovní život, jsme ale do té míry svobodné bytosti, že vliv okolí na sebe můžeme a také máme omezovat, můžeme odmítat špatné a vybírat to, co považujeme pro sebe a svůj duchovní růst potřebné a prospěšné. Možná i k té posledně zmiňované starosti by Vám posloužilo téma o Božím milosrdenství. Budete- li žít s perspektivou velikosti a moci Boží a jeho opravdu až "neuvěřitelné" lásky k člověku, tedy i k Vám, bude se Vám snáze dýchat a radostněji žít.

Ve Vašem krátkém dopise je vyjádřena řada otázek, snad tedy v mé odpovědi najdete to, co Vás upokojí.

Modlím se za Váš pokoj i Vašem manželství

Kategorie otázky: Zlo a utrpení ve světě, Láska v manželství