Můj kamarád nevidí smysl života. Uvažuje o sebevraždě.

Dobrý den,
píšu vám protože jsem už bezradná. Můj kamarád už nevidí smysl proč žít. Po dlouhé známosti, v podstatě už před svatbou, se s ním rozešla s přítelkyně.  Nedávno mu sdělila,  že ho už nemiluje, že se to prostě někdy stává.

Já  jsem věřící, on ani ona ne. Snažím se mu předat jakousi moji pozitivní energii a pomoct mu hlavně po psychické stránce, ale on by z toho světa nejraději zmizel. Ona byla pro něj úplně všechno, a najednou to štěstí skončilo. Nic ho nebaví, pořád pláče, a já nevím jak ho mám přesvědčit, že umřít není řešení. Už několik měsíců řešíme pořád to stejné dokola. Ve škole se sice tváří, že je v pohodě, ale ve skutečnosti není.  Je z toho opravdu moc špatný a já jsem bezradná, protože nevím, jak mu pomoct.

Děkuji.

Milá ...
děkujeme Vám za důvěru, se kterou se na linku víry obracíte. Jste hodná, že se snažíte svému kamarádovi pomoct. Když mluví o sebevraždě, je to vážná věc, je potřeba se tomu věnovat. Ale vzala jste na sebe těžký úkol.
Situace, kdy člověka opustí partner (partnerka), je pro něj velká rána. Kromě smutku a prázdnoty mu může otřást sebevědomím i zamlžit smysl života. Těžko se hledá, čím ho potěšit a povzbudit. Hodně pomůže, že jste s ním, že mu nasloucháte. Nevím, jak hledáte slova útěchy, jestli mu říkáte, že je pro Vás důležitý, že i rodiče a mnoho dalších lidí ho potřebují, že má před sebou ještě nějaký úkol. Otázkou je, jestli Vás opravdu slyší. Smutek může člověka úplně zaplavit, takže vlastně vůbec nevnímá. Nevěřícího těžko povzbudíme tím, že Pán Bůh vidí dál, že ví, co dělá, že má pro něho připraveného něco lepšího. Také asi obtížně hledá smysl v tom, že by měl něco vydržet, že by mohl na těžkostech vyrůst, že v životě se stávají těžké věci a je potřeba se s nimi poprat, asi ani že později bude mít díky tomu, co prožil, třeba větší pochopení pro trápení lidí kolem sebe a tak podobně.

Obecně není dobré, když člověk očekává „úplně všechno“ od druhého člověka. Když do něj vkládá všechny své naděje, když čeká, že druhý ho učiní šťastným, že naplní jeho život, že dá jeho životu smysl. To není možné, není to v lidských silách. Jsme lidé nedokonalí, omezení ve svých možnostech, slabí a chybující. S tím je potřeba v životě počítat a stavět se sám na své nohy, brát svůj život a své štěstí do svých rukou. I pro dobrý partnerský život je potřeba, aby každý byl osobností, která něco vydrží a v případě potřeby se může stát oporou druhého a celé rodiny.

Nedivím se, že ztrácíte naději, když tak dlouho se Váš kamarád nezlepšuje a vypadá to, že Vaše úsilí je zbytečné. Ve skutečnosti to tak určitě není. Určitě jste pro něj velkou pomocí. Přesto si myslím, že by bylo dobře, kdyby se obrátil na odborníky. Kdyby nechtěl, mohla byste se na ně obrátit Vy.

K dispozici je krizová linka SOS centra Diakonie Praha: https://www.soscentrum.cz/, 222 514 040, 777 734 173, 608 004 444, https://elinka.internetporadna.cz. Pomáhají i po telefonu a zdarma. Při rozhovoru mají větší možnost Vám konkrétněji poradit, případně Vás nasměrovat, kam třeba dojít osobně.

Milá ...
moc Vám přeji, aby Vaše snaha pomoct kamarádovi došla svého cíle. Věřím, že se za něj i modlíte. Tato neviditelná pomoc je hodně účinná. K Vašim modlitbám se připojuji.

Kategorie otázky: Osobní krize, nemoc, smrt