26. 7. 2018, tut
Bojím se, že nevydržíme čekat do svatby
Navigace: Katalog dotazů > Láska a vztahy > Sexualita předmanželská
Dobrý den, dotazů ohledně tohoto tématu je tu víc, ale žádný mi nepřinesl uspokojení, proto se sem obracím s vlastním. Studuji prvním rokem na VŠ a mám o několik let staršího nevěřícího kluka. Moc by se se mnou chtěl milovat, ale ví, že jsem věřící. Přesto se bojím, že to nevydržím a vyspím se s ním. Oba spolu chceme být, myslíme to spolu vážně, ale svatba je zatím v nedohlednu. Já bych proti svatbě při studiu nic neměla, ale on i moji rodiče chtějí, abych nejdřív dokončila školu. Vím, že kdybych mu řekla, že se s ním za žádnou cenu milovat před svatbou nebudu, tak se se mnou rozejde. Možná mi namítnete, že v tom případě to se mnou nemyslí vážně, ale upřímně i na mě je několik let dost. Nevěřím tomu, že by vztah s tímto klukem nebyla Boží vůle. Spojilo nás až moc ,,náhod". Stačilo, aby byl jediný malý detail jinak a my bychom se vůbec nepotkali. Potvrzení o tom, že Bůh našemu vztahu žehná, jsem dostala i při jedné modllitbě.
Chtěla jsem se ještě zeptat, jestli bych mohla dostat při svátosti smíření rozhřešení. Když bych měla nedokonalou lítost a věděla bych, že je to hřích, ale sama ve své lidské slabosti bych s tím nedokázala nic udělat. Neříkám, že bych nejradši nežila v čistotě až do manželství, jak ráda, ale jsem na to moc slabá a připadá mi, že Bůh mi v tom moc nepomáhá. Vím, že není policajt a neodsoudí mě, ale stejně se bojím věčného zatracení v případě, že by se mi něco stalo. I když bych podlehla, nechtěla bych ztratit vztah s Pánem. Měla bych vlastně právo podílet se na společenství církve, navštěvovat mše a modlit se? Nechci svou víru ztratit, naopak bych k ní chtěla svého milého přivést.
Pokud spolu začnete žít, není pak vůbec snadné se rozejít...
Milá ...,
oceňuji, že tuto otázku chceš řešit a Tvůj vztah s Pánem, tedy i Boží názor na věc, Ti nejsou "jedno".
Odpovědí na toto téma lze na naší stránce nalézt více, nepíšeš, proč Tě neuspokojily, ale předpokládám, že ses v žádné odpovědi nedočetla "Sex před manželstvím je skvělý, jdi do toho." A zde možná nastává u většiny tazatelů problém: "Bůh říká jednu věc: Sex před manželstvím není ok, a já bych ho přitom tolik chtěl/a." Ne všechny věci, které hodně chceme, jsou dobré. Některé jsou velmi dobré, jako třeba sex, ale až v určitý čas a za určitých okolností.
Píšeš o tom, že nechceš ztratit svůj vztah s Pánem. To je skvělé. Zkus se zamyslet nad tím, proč pro Boha sex mimo manželství není ok. Můžeš k tomu použít i základní info z hodin biologie, které určitě znáš: jako že žena z pohlavního styku může otěhotnět atp. Píšeš, že Ti přijde, že Bůh Ti nepomáhá. Je to tím, že si klade nějaký nárok? Bůh Tě má rád. Přikázání nemají být ke škodě, ale pro naše dobro. Třeba proto, abychom si sex mohli užít s partnerem, který nám dal slib věrnosti, se kterým můžu mít v manželství bez problémů dítě a se kterým mě toto pouto, mimochodem velmi silné, bude pojit až do smrti a naše manželství posilovat.
Napíšu jednu jednoduchou metaforu o sexu, kterou jsem slyšela od jednoho kněze. Sex je jako růžové brýle. V manželství je super si je občas nasadit, a tak překonat vystřízlivění, únavu, stereotyp ve vztahu, s někým, koho jsem si ale naprosto svobodně vybrala před svatbou bez růžových brýlí a věděla jsem i tak, že se k sobě hodíme. Naopak pokud si růžové brýle nasadíme před svatbou, už nejsme schopni partnera vidět objektivně, vnímat, že se k sobě třeba nehodíme a tam, kde bychom se třeba přirozeně během chození bez sexu rozešli, protože to prostě není ono, se naopak vezmeme, protože třeba čekáme dítě nebo nejsme schopni se rozejít právě kvůli sexu. Pak se může stát, že zjistíme, že jsme si vzali někoho, s kým nemáme společné vůbec nic nebo velmi málo. Znám ze svého okolí pár smíšených manželství tohoto typu, které spějí k rozvodu nebo kde je to velmi těžké.
Píšeš, že se bojíš odsouzení společností. Tak pokud vím, tak česká společnost sex mimo manželství vidí téměř jako normu a naopak nás, křesťany, kteří předmanželskou zdrženlivost uznáváme, vidí, jako naprosté mimoně. Ale možná máš na mysli spíš své okolí. Aniž bych jakkoli chtěla propagovat hřích, musím Ti ale napsat jednu pravdu: Bůh Tě nikdy neodsoudí. Všechny hříšníky přijímá. Ale oškliví si hřích, protože ten člověku škodí, zraňuje jej, odvádí člověka od Boha, narušuje jeho vztah s Ním. Píšeš o svátosti smíření. Zkus svou situaci probrat i se svým zpovědníkem nebo duchovním vůdcem a můžete hledat cestu dál (třeba i praktické věci, které z Tvého dotazu nevím, jako např. společné bydlení či nebydlení apod.).
Na závěr jen dvě drobné otázky. Jak víš, že když svému chlapci řekneš o svých hranicích, on Tě opustí? I mezi nevěřícími chlapci se může najít charakter. A jak myslíš, že takový chlapec, co nedostane to, co chce, kdy chce, bude jednat v manželství, třeba po porodu manželky? A co se týče svatby, tak o ní by ničí rodiče rozhodovat neměli, ale mělo by to být rozhodnutí čistě vás dvou.
Chci Tě povzbudit, aby ses za svého budoucího manžela modlila (pokud Tě Bůh skutečně volá do manželství?) a poprosila o vedení Duchem svatým. Já udělám totéž.
Kategorie otázky: Sexualita předmanželská
Související texty k tématu:
Láska a sexualita:
- Tři rozměry lidské sexuality (Jozef Augustyn)
- Manželství a sexualita (Aleš Opatrný)
- Nesexuální doteky (MUDr. Wheat)
- O sexualitě mimo manželství (Anselm Grün)
- Další texty k tématu sexualita zde
Obrácení, pokání:
- Pokání, obrácení - souhrnný pohled
- Je možné se změnit a obrátit?
- Člověk může změnit svůj osud
- Na útěku před sebou, aneb v bludném kruhu
- Láska k sobě samému je základ životní kreativity
- Absolutizace toho, co není absolutní
- Spása a obrácení krok k přijetí naplněného života.
- Pokud nechápeme, co je hřích, nejsme schopni obrácení...
- Další texty k tématu obrácení, pokání, uzdravení zde