Metal a křesťanství

Chvála Kristu.
Metal/hard rock poslouchám již od svých 13 let (první skladbou byla Hard Rock Halleluiah od Lordi, když jsem se pokoušel najít nějaký rockový cover na Halleluiah od Cohena). Postupně jsem z tohoto stylu přešel na mnohem tvrdší hudbu. Od Symphonic-power (Nightwish, Avantasia, Powerwolf) přes death (Cannibal Corpse, Amon Amarth, Avatar) až k “Black”/Unblack/White (Antestor, Grave Declaration, Pantokrator) přičemž se zásadně vyhýbám skupinám typu Ghost, Behemoth, Kreator, Mayhem… (a nutno říct, že spíše než modlitby, obzvlášť pro Ghost, mám ze všech hledisek - hudebně, textově i vizáží - spíše slova výsměchu a nesnášení, což mě jako křesťana příliš netěší, ale tak nějak si v tom nemůžu pomoct)
A z toho by vyplývaly mé dvě otázky:
Amon Amarth, Avantasia (frontman je ze skupiny Edguy) a ještě několik dalších, má ve svém repertoáru, zpravidla raná tvorba, antikřesťanské texty (Asi nejhorší - God, His Son and Holy W***e od AA). Je v pořádku poslouchat jiné z jejich skladeb a nebo tím pro mě končí celá jejich tvorba? Přestože na zbytku skladeb není nic, co by mi osobně vadilo, nebo pohoršovalo.

A ta druhá - hororová a brutální témata. Vždycky se říká, jak metal v lidech vzbuzuje agresi, ale tato témata (kapely Cannibal Corpse, Zornheym) mi poskytují spíše uklidnění a pomáhají se soustředit. Trochu mám strach, jestli je to zdravé a nemůže jít třeba o nějakou formu psychopatie. A také jestli je pro mě, jako pro křesťana, v pořádku poslouchat skladby o brutálních vraždách a pokusech na lidech. (U CC v rámci uklidnění vnímám melodie a nízké vokály, nikoliv text).
Předem děkuji za odpověď.

Ahoj!
Díky za dotaz a je super, že nad věcma (včetně hudby) přemýšlíš a ne jen je konzumuješ.
Než se dostanu k odpovědím, jenom malá poznámka k Tvému výčtu kapel – nevím, jestli kapela Powerwolf patří mezi Tvoje oblíbence, nebo jsi je uvedl jen jako zástupce žánru, ale kapela patří v podstatě do stejné líhně jako Tebou vysmívaní Ghost – temná aura, velmi osobité (myšleno proti původnímu smyslu jdoucí) používání křesťanských pojmů atd. Takže si je když tak proklepni.

Averze vůči Ghost – jako základ bych vnímal, že cítíš, že někomu se vysmívat není ideální stav a nejsi s tím spokojen. To, že Ti je někdo (nebo něčí projev) nesympatický, rozhodně hříšné není, zkrátka každý máme své preference, vkus, věci, které nám přijdou či nepřijdou v pohodě.

Já jsem se vždycky snažil na kapelách, se kterými se nedokážu ztotožnit, najít něco pozitivního, něco, co mi je bude stavět do lepšího světla. Konkrétně na kapele Ghost to pro mě je hudba, která mi nepřijde hloupá či povrchní. V rozhovoru s jednou black metalovou kapelou zase jejich zpěvák hrozně hezky mluvil o (svém) manželství. Prostě zkusit najít něco, na čem se můžete shodnout. A i pokud taková věc není, tak mít touhu ji hledat.

Raná tvorba – v této věci jsem se vždycky díval na vývoj kapely, jestli to byla jen nerozumnost počátků, potažmo potřeba být super drsný a true, anebo je to pevná a stále přítomná součást jejich filosofie. Jestli je to zapomenutá píseň na první desce, anebo je to hit pravidelně hraný na každém koncertě. Ostatně i já sám jsem měl období, kdy jsem na otázku, jaké je mé oblíbené číslo odpovídal, že 666. Prostě mi to tehdy přišlo hustý.

Další věc je ta, že členové těchto kapel jsou v drtivé většině ateisté, a tudíž pro ně tyto symboly a slova mají úplně jiný význam a důležitost než pro Tebe. Když Iron Maiden nazvou svou Best ofku Flight 666, tak v tom opravdu není nic ďábelského (což neznamená, že bys nad tím měl mávnout rukou, že o nic nejde). Já osobně se v takových případech vyhýbám daným skladbám/albům, ale pokud mi tvorba kapely jako celku přijde v pořádku, tak jiné skladby poslouchám.

A ještě jedna s tím související věc. Vždycky jsem se snažil odlišovat urážení Boha od negativního vyjadřování o církvi. I Tebou zmíněná píseň od AA se vlastně vyjadřuje k příchodu křesťanství do Skandinávie, který nebyl veden příliš „Ježíšovou metodou“ a o vzdoru vůči této opresi. To je takové „obecné téma“ severských kapel, kdy se v rámci jakéhosi „národního obrození“ vrací ke svým pohanským kořenům a negativně se vymezují vůči křesťanství. To je věc, se kterou se musíš vypořádat, pustíš-li se do poslechu těchto kapel.

Brutální témata – za sebe musím říct, že si neumím představit, že bych takové kapely poslouchal. Schválně, jestli bys dokázal poslouchat „české CC“. Na druhou stranu jsem hrál v kapele s klukem, který tyto kapely poslouchal, a za 20 let co ho znám, jsem nezaznamenal jedinou věc, kdy bych měl i jen podezření, že se na něm poslech těchto kapel negativně projevil. Takže bych asi řekl, rozhodni se, co si chceš nechat valit do hlavy. Death není můj rank, takže Ti nemůžu navrhnout nějaké alternativy, ale pokud nechceš trávit čas ve společnosti utržených končetin, vyhřezlých vnitřností a kladivem rozmlácených obličejů, zkus najít kapely, které Ti přinesou stejný hudební požitek s lepším obsahem (neslibuji, že najdeš).

Držím palce a přeji pěkný poslech.

Kategorie otázky: Hudba, škola, krize víry,...