Mentální anorexie, porucha příjmu potravy, sebepoškozování, duchovní boj, deprese

Dobrý den, prosím o modlitbu a radu. Léčím se s mentální anorexii, snažím se s nemocí bojovat, ale přesto často prohrávám a cítím, jak to narušuje mou relaci s Pánem Bohem. Prožívám chvíle duchovní síly a blízkosti s Bohem, ale i chvíle, kdy prožívám duchovní boj, trpím depresí a sebepoškozováním. Vím, že v těchto momentech hřeším, vzpírám se Bohu a vzdávám se ďáblu. Je to hrozné. Ale když se vyzpovídam a vrátím k Pánu, cítím se opět jako Jeho milované a šťastné dítě. Jak mám těmto duchovním útokům odolávat? Jak ustát a nehřešit proti Bohu (hlavně mě trápí hřích, kdy pokládám svůj vzhled za to nejdůležitější, i když nejdůležitější je Bůh)? Nechci, aby mě cokoli vzdalovalo od Pána Boha. Chci Bohu sloužit a hlásat evangelium a zatím bojuji sama se sebou:( Prosím modlete se za mne.

Milá ..., děkujeme za důvěru, že jste se na nás obrátila.
Narazila jste na něco, co do našeho nitra, myšlenek, přemýšlení vstupuje jako podivná síla „zevnitř“ nás samých. Anorexie znamená zápas s vlastní představou o tom, jak by měl či neměl člověk vypadat a tedy i jíst, mít váhu, podobu. Jde o strach, že není člověk tak dokonalý, aby ve svých očích(!!!) vypadal správně. Jde o nekonečné hnaní se za vlastním ideálem, který je ale nabouraný špatnou představou právě pod vlivem nemoci. A navíc to může skončit moc zle… představa o tom, jak byste měla vypadat, jde stále dál a dál, až to velmi špatně může zasáhnout Vaše tělo.

Představa o tom, že jste krásnější, když jste hubenější je lež! Vede to k deformaci a narušení opravdové krásy Vašeho těla a bohužel se to dotýká i Vašeho vnitřního já, které je stále nespokojené. Ve skutečnosti jde o vážně zkreslení, které může vést až úplné deformaci Vašeho těla, zničení jeho schopností a závažně narušení jeho skutečné krásy. Je to podobné, jako když si vezmeme špatné silné brýle a snažíte se jet na kole. Končí to ošklivým karambolem.

Z duchovního hlediska jde o zápas o důvěru v Boha, totiž že jeho pohled je přednější než Váš. Více věřit jemu, než svému strachu, své představě. To není snadné. Ale ze zkušenosti mnoha lidí víme, že Bůh je především učitel, který nás dennodenně učí milovat a důvěřovat. Když selžeme, podává nám ruku, abychom povstali, objímá nás a vede dál. Potřebujeme se naučit, že Bůh nám odpouští, a ne jednou, ale každý den mnohokrát. On Vás opravdu miluje takovou, jaká jste! Tedy, když selžete, hned utíkejte k Bohu a s pokorou mu vyznejte své selhání. Hned, opravdu hned, i když se cítíte moc trapně. Hned jděte za ním: „Bože, selhala jsem, ale moc toužím po tvé lásce a po tvém odpuštění.“

Ve Vašem životě se zdá, že je velký hněv či snad nepřijetí, které se vylévají na Vaše vlastní tělo. Tady je něco chybně... Vaše tělo je veliký dar. Dalo by se říci, že někdo, kdo Vás nesmírně miluje, Vám poslal vzácný dar. Vy ho nyní pomalu poznáváte, učíte se s ním pracovat. Ten dar je Vaše tělo!! Není tak úplně Vaše, je darem od Boha. I když je to s ním někdy těžké, je zároveň plné mnoha pozoruhodných funkcí, vlastností, schopností! Nesrovnávejte ho s tělem jiných lidí. Každý dar je zcela jedinečný. I ten, který Bůh daroval Vám, nikdo jiný takové tělo nemá. Vaše tělo je naprostý jedinečný originál. Dospělost tkví v tom, že se právě s tímto tělem žijete uprostřed běžného světa. V něm budete milovaná jinými lidmi, skrze něj můžete lásku prokazovat (třeba, když pomáháte druhým... ). Tělo je nástrojem lásky a to nejen v partnerském vztahu, ale i v kamarádství, práci, mateřství,... Vaše tělo je tak důležité. Je to veliký dar od Boha, abyste skrze něj mohla opravdu milovat.

Velmi Vás prosím, přestaňte se tolik zabývat sebou, ale dívejte se na lidi okolo sebe, učte se je mít ráda, přemýšlejte, jak je učinit šťastnými a zjistíte, že Vaše tělo je skvělým nástrojem!

Moje blízká známá si prošla podobnou cestou jako Vy a Bůh ji z její anorexie zachránil! Požádal jsem ji o pár slov a ona Vám píše: „Především bych Ti chtěla říct, že jsi na dobré cestě s anorexií skončit, právě protože jsi oslovila Linku víry... a já tuším, že si již uvědomuješ závažnost této nemoci, která Ti ubližuje nejen z vnějšku, ale především ničí Tvoji osobu uvnitř. Je moc důležité si tuto věc uvědomit, protože jde hlavně o boj ve Tvé mysli, uzdravení Tvého pohledu na krásu, Tvých nároků na sebe samu, uvědomění si a přijetí sebe, takovou jakou jsi byla Bohem stvořena. Nevím, jak dlouho s nemocí bojuješ, ale uzdravení je v tomto případě proces! Není to jako lusknutí prstu, něco co v noci bylo a ráno už není. Věci jdou postupně a také Bůh v nás uzdravuje věci postupně. Neboj se toho a nenech se spoutat strachem, pocitem, toho, že se nic nemění. Tyto věci a uzdravení potřebují svůj čas. A hlavně boj nevzdávej! Zůstávej stále věrná Bohu a věř Jeho lásce a můžeš si být jistá, že On všechny tvé nemoci, závislosti, vězení bude uzdravovat a uzdravuje už teď.
Neboj se dělat i praktické kroky - začít více jíst, hledat další věci na práci, více se zajímat o druhé kolem sebe atd. abys nemusela stále myslet na jídlo. Vyznávej Bohu, že nechceš zůstávat v otroctví jídla a svého těla…a měj na paměti, že jsi Bohem neustále milovaná! Na jeho lásku se můžeš spolehnout!“

Možná se někdy cítíte málo milovaná, hněváte se na sebe, nebo prožíváte velkou úzkost. Místo útoku na tělo se zkuste sama obejmout a připomenout si: tohle by nešlo, kdyby mě právě nyní neobjímal Bůh.

Každá žena chce být krásná. Je to součást její přirozenosti. To je v pořádku. Ale žena je nejkrásnější tehdy, když je naplno sama sebou! Tedy nikoli tím, že ze svého těla udělá stroj či figurínu podle norem, ale když přijme podmínky života a vsadí je do reality, kterou každý den prožívá.

Duchovní život předpokládá přirozenost. Nebojte se jí! Bůh miluje to, co je skutečné, nikoli umělé. Zlý duch je lhář od počátku (Jan 8,44), on Vás oklamává svojí lží.

Milá ..., připojuji požehnání a vyprošuji milost našeho Pána!

Kategorie otázky: Osobní krize, nemoc, smrt